Brusel - Evropská komise schválila plán na obnovu ekonomiky zemí Evropské unie, které se vypořádávají s problémy způsobenými finanční krizí. Komise pro příští dva roky navrhuje rozsáhlou finanční pobídku v hodnotě 200 miliard eur (přes 5 bilionů korun), což představuje 1,5 procenta unijního HDP. Automobilky EU mohou podle návrhu komise získat 5 miliard eur na vývoj ekologických vozidel a budou mít možnost žádat o další půjčky od Evropské investiční banky, která zároveň poskytne 30 miliard eur (750 miliard korun) malým a středním podnikům. Dnešní návrh musejí schválit státníci na evropském summitu 11. a 12. prosince, kde se očekávají složitá jednání.
Plán podporuje také investice do výzkumu a vývoje, zejména pak do „zelených“ technologií, rozvoj infrastruktury či rozsáhlé partnerství veřejného a soukromého sektoru, hlavně v automobilovém průmyslu či stavebnictví. Zvyšuje se také částka, kterou členským zemím poskytuje Evropská investiční banka. V neposlední řadě se návrh zabývá regulací finančních trhů na evropské i globální úrovni.
Opomenuta nezůstala ani otázka zvyšování zaměstnanosti. Dochází k úpravě pravidel pro čerpání peněz z tzv. globalizačního fondu. Navíc se zvyšuje také objem prostředků obsažených v sociálním fondu.
Miroslavu Ševčíkovi z Liberálního institutu vadí, že politici návrhem napravují své vlastní chyby dalšími nesystémovými a špatnými zásahy do ekonomiky, to vše za peníze daňových poplatníků. „Daleko lepší by bylo nechat rozhodování o těchto penězích těm, kteří je vytváří,“ tvrdí. „Co je smysluplné, je snížení daňové zátěže,“ dodává Ševčík.
V prosinci se čekají složitá jednání
Členské státy se plánem Evropské komise budou zabývat na svém dalším summitu 11. a 12. prosince, který bude posledním vrcholným setkáním evropské sedmadvacítky za francouzského předsednictví. Jednání zřejmě nebudou snadná, některé členské země již v uplynulých dnech ohledně plánů komise vyjádřily pochybnosti. Na správné podobě krizové pomoci se v pondělí neshodli lídři dvou tradičních evropských motorů, Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy. Pokud bude návrh přijat, do praxe ho začne uvádět české předsednictví Evropské unie.
Ekonomika všech 27 členských států EU ve třetím čtvrtletí podle předběžných odhadů Eurostatu klesla o 0,2 procenta po stagnaci v předchozích třech měsících. Ekonomika eurozóny, tedy zemí, které platí eurem, se snížila rovněž o 0,2 procenta. Zaznamenala již druhý čtvrtletní pokles za sebou, což podle definice znamená hospodářskou recesi.
Hlavní rysy záchranného plánu Evropské komise:
1. Rozsáhlá evropská iniciativa na podporu zaměstnanosti
2. Vytvoření poptávky po práci
3. Posílení přístupu firem k financování
4. Snížení administrativní zátěže podniků a zlepšení podmínek pro podnikání
5. Zvýšení investic do modernizace evropské infrastruktury
6. Zvýšení úspor energií
7. Urychlené zavádění „zelených“ produktů
8. Zvýšení investic do inovací, výzkumu a vzdělávání
9. Vývoj „čistých“ technologií v automobilovém průmyslu a stavebnictví
10. Vysokorychlostní internet pro všechny
