Evropa popadá jako domino, varuje studie

Berlín - „Řecko z kola ven“ může vyvolat na jihu Evropy dominový efekt, který by světovému hospodářství způsobil škody přes 17 bilionů eur (420 bilionů korun). Opuštění eura Řeky a Portugalci považují autoři studie německé Bertelsmannovy nadace ještě za ekonomicky zvládnutelné, nákaza Španělska a Itálie však prý vyvolá „nevídané ekonomické erupce v celé Evropě i ve světě“.

Podle serveru Spiegel Online autoři této studie proti jiným nepočítali jen ztráty věřitelů v postižených zemích, ale pomocí ekonometrického modelu simulovali dopady krize na růst 42 nejdůležitějších průmyslových a rozvojových zemí, na něž připadá 90 procent světového hospodářství. Vycházeli přitom ze situace v nejhůře postiženém Řecku, o jehož návratu k drachmě se spekuluje už řadu měsíců.

Odchod Řeků z eurozóny je ekonomicky zvládnutelný

Státní bankrot Řeků a jejich odchod z eurozóny považují odborníci z institutu Prognos pro světové hospodářství za ekonomicky zvládnutelný. „Nelze však vyloučit, že kapitálové trhy pak ztratí důvěru také v Portugalsko, Španělsko a Itálii a že tam také dojde k bankrotům. Světové hospodářství pak upadne do hluboké recese,“ předpovídá studie. Nejpozději poté, co by „euroklub“ opustilo Španělsko, dotkne se podle ní krize i dalších významných světových ekonomik.

„Jakmile se potopí Evropa, zasáhne to i Čínu a USA,“ tvrdí ekonom Thiess Petersen, který na výzkumu spolupracoval.

Podle propočtů Prognosu by 42 hospodářsky předních zemí přišlo dohromady o 7,9 bilionu eur, z toho 1,2 bilionu by připadlo na nejvýznamnější rozvojové státy skupiny BRIC. Pokud by z evropské měnové unie musela vystoupit i Itálie, očekávají autoři celosvětovou recesi s celkovými ztrátami okolo 17,2 bilionu eur. To podle nich odpovídá 44 procentům ročního hospodářského výkonu všech zkoumaných zemí.

Na recesi by už slovo „krize“ nestačilo. Rozsah této recese „by dnešními měřítky pojmů, jako je krize, nebylo možné měřit“, varuje studie.

Většina firem po celém světě má jasno: Recese bude pokračovat

Přes 80 procent firem v Evropě a Japonsku očekává, že vrchol dluhové krize teprve nastane. Zatímco evropské firmy očekávají vyvrcholení krize na konci letošního nebo začátkem příštího roku, japonské předpokládají vrchol krize nejdříve v polovině příštího roku. Navíc téměř dvě třetiny evropských a všechny japonské společnosti očekávají pokračování hospodářské recese ve svých zemích. Za hlavní brzdu růstu označují klesající poptávku domácností.

„Když si podnikatelé myslí, že bude hůř, tak většinou hůř je - to jednoznačně funguje,“ říká Constantin Kinský, ředitel pražské pobočky Roland Berger Strategy Consultants.

„Evropské společnosti očekávají celkovou stagnaci ekonomiky. Na rozdíl od loňského roku, kdy 60 procent dotazovaných firem uvedlo, že vnímají svou konkurenceschopnost jako vysokou,“ uvedl dnes ředitel pražské pobočkyRoland Berger Strategy Consultants Constantin Kinský.

Čeho se firmy bojí

  • Krachu eura.
  • Zavření úvěrových kohoutů ze strany bank.

„Firmy ví, že v dobách krize banky utahujou úvěrové kohouty zejména v investičním financování. Projevuje se to i dnes - banky dávají mnohem méně investiční úvěry a upřednostňují provozní,“ tvrdí Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObávám se závislosti na USA nebo Číně, říká zmocněnec pro AI Kačena

„Moje obava je, že zůstaneme skanzenem, který nedokáže umělou inteligenci správně uchopit,“ řekl na ČT24 vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena. To by mohlo vést k závislosti na Spojených státech amerických nebo na Číně, sdělil. Evropští premiéři a prezidenti plánují na podzim vůbec poprvé jednat o umělé inteligenci jako o samostatném tématu. Podle Kačeny je důležité, aby hovořili o tom, jak dohnat ztrátu. Dodal, že regulaci AI je třeba flexibilně přizpůsobovat jejímu vývoji.
před 3 hhodinami

Vláda zmenšila plochu pro výstavbu větrných elektráren

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
14:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Z dvaceti levů se stalo dvacet eur.“ Bulhaři po přijetí eura utrácejí víc, vklady přesto rostou

Téměř sedm měsíců po přijetí eura se ukazuje, jak nová měna proměnila finanční návyky Bulharů. Podle ekonomů vzrostly vklady domácností téměř o dvacet procent a na konci března dosáhly bezmála 55,7 miliardy eur (přibližně 1,35 bilionu korun). Rostou také spotřebitelské úvěry. Přesto má mnoho lidí pocit, že jim peníze docházejí rychleji a že nyní utrácejí až dvakrát více.
před 4 hhodinami

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
před 14 hhodinami

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 19 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 23 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.