Europoslanci seškrtali bankéřům jejich štědré bonusy

Štrasburk - Bonusy bankéřů v rámci Evropské unie budou mít od příštího roku strop. Propříště totiž mají být omezeny výší jejich ročního základního platu. Kompromisní návrh členských zemí sedmadvacítky a Evropského parlamentu (EP) nakonec podpořila většina evropských poslanců. Současně také přijali další opatření, která mají posílit bankovní sektor a učinit jej odolnější vůči nejrůznějším turbulencím.

Jedná se přitom o nejpřísnější omezení platů finančníků na světě. Evropa tak vychází vstříc rozhořčení politiků a veřejnosti nad praktikami finančního sektoru od finanční krize roku 2008. Prémie budou podle BBC ohraničeny od 1. ledna příštího roku. Akcionáři bank přitom budou moci rozhodnout, jestli odměny navýší až na dvojnásobek základního ročního platu.

Ovšem valné části zaměstnanců bank, jejichž odměny obvykle nepřesahují 30 procent jejich platu, se opatření nedotkne. Zaměřeno je především na nejvyšší vedení institucí a na obchodníky s cennými papíry, u nichž by měl nový limit omezit rizikové obchody. Jen v Londýně by se podle předběžných odhadů nová pravidla mohla týkat asi pěti tisíc bankéřů.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Opatření, které omezuje bonusy bankéřů, je součástí směrnice o kapitálových požadavcích CRD4 (Capital Requirements Directive 4). Jde o reakci na pravidla Basel III přijatá Basilejským výborem pro bankovní dohled.

Podle zpravodaje návrhu, Rakušana Othmara Karase, přinesou změny v bonusech bankéřů „spravedlnost a transparentnost a přispějí ke změně bankovní kultury.“ 

Strop také pro evropské pobočky zaoceánských bank a vice versa

S pravidly nesouhlasila především Británie, v níž hraje bankovní sektor významnou ekonomickou úlohu. Opatření budou platit pro všechny banky působící v EU, ať mají ústředí kdekoli, stejně jako pro pobočky evropských bank v zahraničí.

Kromě omezení bonusů má legislativní balík usnadnit i poskytování úvěrů malým firmám a zvýšení kapitálových požadavků na banky. Ty by podle něj měly vyčlenit rezervu ve výši alespoň osmi procent svého kapitálu, systémově důležité banky pak ještě o jedno až tři procenta svého jmění více. Finanční instituce by tak měly být lépe schopné vypořádat se s ekonomickými problémy.

Rakouský europoslanec Othmar Karas, který normu pomáhal vypracovat:

„Chceme, aby byly banky stabilnější, tak abychom již nemuseli používat peníze daňových poplatníků na jejich podporu. Hlavním úkolem bank je financovat reálnou ekonomiku. Proto je nový bankovní zákon nejen bankovní regulací, ale také podporou financování reálné ekonomiky.“

Nová pravidla také ukládají, aby banky zveřejňovaly výši dosažených zisků, zaplacených daní a případných dotací získaných v jednotlivých členských státech. Normu musí ještě definitivně potvrdit členské státy unie, které s ní však již v březnu vyjádřily většinový souhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 9 hhodinami

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.