EU a Japonsko zruší téměř všechna vzájemná cla. Podepsaly dohodu o volném obchodu

Evropská unie podepsala s Japonskem svou dosud největší dohodu o volném obchodu. Oznámili to japonský premiér Šinzó Abe a předseda Evropské rady Donald Tusk. Smlouva, která odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu, pokrývá zhruba třetinu globálního hrubého domácího produktu a 600 milionů lidí. Cílem je podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.

Tusk dohodu označil za „jasný vzkaz proti protekcionismu“. „V době, kdy protekcionistická opatření nabírají po celém světě na síle, dnešní podpis mezi Japonskem a EU opět ukáže světu naše neochvějné politické odhodlání podporovat volný obchod,“ uvedl japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi.

Naráží na spirálu obchodních opatření, kterou letos odstartoval americký prezident Donald Trump. Již v březnu zavedl nová cla na dovoz oceli a hliníku, která nakonec dopadla i na Evropskou unii a sousedy Spojených států. Na konci června pak cla uplatnil na část čínského zboží. Jeho kroky vedly k odvetným opatřením ze strany Evropské unie, Číny i dalších obchodních partnerů. Na to Trump zareagoval hrozbou dalších cel, například na automobily z EU.

Ekonom ze Škody Auto Vysoké školy Pavel Neset dodal, že původně se očekával podpis v příštím roce, ale došlo k jeho urychlení, možná i pod vlivem hrozících obchodních válek. Japonsko a EU podle Neseta tak dávají signál Spojeným státům, že „politika USA není vůbec šťastná a mohla by i ohrozit ekonomické základy USA“. Dohoda se týká například dovozu masa, jak vepřového tak hovězího, do Japonska. Sjednotily se také standardy, například certifikace pro osobní automobily či zemědělské produkty, zmínil Neset.

Aktuální smlouva mezi Evropskou unií a Japonskem tak jde proti tomuto trendu. Kromě cel se týká i odstranění některých dalších překážek vzájemného obchodu. Například zajišťuje, že u motorových vozidel budou obě strany dodržovat stejné mezinárodní normy týkající se bezpečnosti výrobků i ochrany životního prostředí. Na automobily z EU se tak budou stejné požadavky vztahovat v EU i v Japonsku, nebude je při exportu tedy nutné znovu certifikovat a vývoz se zjednoduší.

Firmy z Evropské unie v současnosti vyvážejí do Japonska zboží a služby v hodnotě přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) ročně. Jednou z nejvýznamnějších položek tohoto exportu jsou mléčné produkty, napsal server BBC.

Česko loni vyvezlo zboží za 18 miliard korun, v minulých letech ale export přesahoval i dvacet miliard. Japonsko má ovšem převahu, do České republiky loni dovezlo zboží za 67 miliard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...