EU a Japonsko zruší téměř všechna vzájemná cla. Podepsaly dohodu o volném obchodu

Evropská unie podepsala s Japonskem svou dosud největší dohodu o volném obchodu. Oznámili to japonský premiér Šinzó Abe a předseda Evropské rady Donald Tusk. Smlouva, která odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu, pokrývá zhruba třetinu globálního hrubého domácího produktu a 600 milionů lidí. Cílem je podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.

Tusk dohodu označil za „jasný vzkaz proti protekcionismu“. „V době, kdy protekcionistická opatření nabírají po celém světě na síle, dnešní podpis mezi Japonskem a EU opět ukáže světu naše neochvějné politické odhodlání podporovat volný obchod,“ uvedl japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi.

Naráží na spirálu obchodních opatření, kterou letos odstartoval americký prezident Donald Trump. Již v březnu zavedl nová cla na dovoz oceli a hliníku, která nakonec dopadla i na Evropskou unii a sousedy Spojených států. Na konci června pak cla uplatnil na část čínského zboží. Jeho kroky vedly k odvetným opatřením ze strany Evropské unie, Číny i dalších obchodních partnerů. Na to Trump zareagoval hrozbou dalších cel, například na automobily z EU.

Ekonom ze Škody Auto Vysoké školy Pavel Neset dodal, že původně se očekával podpis v příštím roce, ale došlo k jeho urychlení, možná i pod vlivem hrozících obchodních válek. Japonsko a EU podle Neseta tak dávají signál Spojeným státům, že „politika USA není vůbec šťastná a mohla by i ohrozit ekonomické základy USA“. Dohoda se týká například dovozu masa, jak vepřového tak hovězího, do Japonska. Sjednotily se také standardy, například certifikace pro osobní automobily či zemědělské produkty, zmínil Neset.

Aktuální smlouva mezi Evropskou unií a Japonskem tak jde proti tomuto trendu. Kromě cel se týká i odstranění některých dalších překážek vzájemného obchodu. Například zajišťuje, že u motorových vozidel budou obě strany dodržovat stejné mezinárodní normy týkající se bezpečnosti výrobků i ochrany životního prostředí. Na automobily z EU se tak budou stejné požadavky vztahovat v EU i v Japonsku, nebude je při exportu tedy nutné znovu certifikovat a vývoz se zjednoduší.

Firmy z Evropské unie v současnosti vyvážejí do Japonska zboží a služby v hodnotě přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) ročně. Jednou z nejvýznamnějších položek tohoto exportu jsou mléčné produkty, napsal server BBC.

Česko loni vyvezlo zboží za 18 miliard korun, v minulých letech ale export přesahoval i dvacet miliard. Japonsko má ovšem převahu, do České republiky loni dovezlo zboží za 67 miliard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslance čeká projednávání sporné novely rozpočtových zákonů

Poslance ve středu čeká závěrečné kolo projednávání sporné vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Předlohu kritizuje opozice, obává se toho, že změny v zákonech umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) naopak vnímá opoziční kritiku jako „bouři ve sklenici vody.“
před 2 hhodinami

VideoFramatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci v jaderné energetice

Francouzská společnost Framatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci na vývoji jaderného paliva a technologií jaderné bezpečnosti. I to má přispět k postupnému odchodu od paliva z Ruska. Dodávky ruského paliva do Temelína nahradila americká společnost Westinghouse. V případě Dukovan byla podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže situace složitější, protože palivo se muselo zcela nově vyvinout – nikde na trhu nebyla nabídka paliva pro tamní typ reaktorů. Dukovany tak budou ruské palivo ještě zhruba rok a půl odebírat.
před 8 hhodinami

Mrazy zničily půlku úrody, škody půjdou do stamilionů, odhadují ovocnáři

Dubnové mrazy v sadech tuzemských pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun, řekl v úterý předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
před 15 hhodinami

Nezaměstnanost v dubnu mírně klesla, volných míst přibylo

Nezaměstnanost v tuzemsku v dubnu klesla oproti březnu o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta. Důvodem jsou mimo jiné pokračující sezonní práce. Úřady práce evidovaly 364 472 uchazečů, přibližně o osm tisíc méně než v březnu. Volných míst přibylo zhruba o tři tisíce na 94 483.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Obchodníci a potravináři chtějí odklad nařízení o obalech. Resort chystá „non-paper“

Evropské nařízení o obalech, které by mělo vstoupit v účinnost letos 12. srpna, kritizují tuzemští potravináři i obchodníci jako nepromyšlené a nákladné. Svaz obchodu a cestovního ruchu a Obalový institut SYBA proto žádají, aby byla účinnost odložena. Ministerstvo životního prostředí s Evropskou komisí aktivně komunikuje, uvedl pro ČT24 resort. Ten také připravuje dokument (takzvaný non-paper) k oblasti účinnosti nařízení, pro který bude shánět podporu dalších členských zemí.
před 22 hhodinami

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
11. 5. 2026Aktualizováno11. 5. 2026

Ropa zdražuje po Trumpově odmítnutí íránské odpovědi na mírový návrh

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.
11. 5. 2026

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
10. 5. 2026
Načítání...