Elektrická Škoda Citigoe je vyprodaná, už ji nejde objednat

Škoda Auto vyprodala svůj první sériový elektromobil Citigoe iV. Kvůli naplněným výrobním kvótám ukončila příjem objednávek. Dodávat už objednané vozy bude do příštího roku, kdy bude výroba modelu ukončena, vyplývá z informací automobilky.

S elektrickou verzí minivozu Citigo přišla automobilka loni. Letos od začátku roku do července dodala zákazníkům celosvětově 6400 aut. „Vysoký zájem o Citigoe iV předčil naše očekávání a potvrdil více než konkurenceschopnou cenu a kvalitu prvního plně elektrického vozu Škoda. Prodejci na všech trzích vyčerpali své kvóty dříve, než bylo v plánu, proto jsme byli donuceni uzavřít příjem objednávek,“ uvedl mluvčí Škody ČR Pavel Jína.

Škoda na začátku září představila zcela nový elektrický vůz Enyaq. Ten by se měl k prvním zákazníkům dostat ještě před koncem roku. Nabídku aut s elektromotorem doplňují plug-in hybridy Superb a Octavia, které si již objednalo přes 200 zákazníků. Baterie těchto aut, která mají vedle elektromotoru i běžný spalovací motor, lze dobíjet z externího zdroje.

Octavia se bude nabízet i v provedení mild hybrid, tedy s baterií o nižší kapacitě, která slouží jen jako podpora pro spalovací motor. Alternativní pohony u škodovek doplňuje provedení na zemní plyn, které je dostupné vedle Octavie i v modelech Scala a Kamiq.

„Předpokládáme, že obliba elektrifikovaných vozů nadále poroste,“ uvedl ředitel českého zastoupení Jiří Maláček.

U Superbu v současnosti připadá 12 procent nově registrovaných vozů na plug-in hybridní iV. U modelu Octavia zaujímá každoročně kolem pěti procent nově registrovaných vozů verze G-TEC na zemní plyn.

Málo míst k nabíjení, vysoká cena

Elektromobilů nebo takzvaných hybridů v Česku neustále přibývá, ve srovnání s ostatními evropskými státy je však země výrazně pozadu. Problém je zejména v tom, že chybí dobíjecí stanice, kterých je v Česku něco přes čtyři sta. A zákazníky odrazuje i vyšší cena.

Ministerstvo dopravy už ale na začátku září oznámilo, že dá na jejich výstavbu šedesát milionů korun z evropských peněz. Do tří let by jich mohlo být v Česku minimálně osm set. Do budování sítě dobíjecích stanic se chce v Evropě zapojit i Škodovka.

„Předpokládáme, že bychom každý rok měli být schopni zprovoznit nových osmdesát až sto dobíjecích stanic. To znamená dostáváme se teď do fáze intenzivnější výstavby,“ uvedl nedávno manažer útvaru čisté technologie společnosti ČEZ Tomáš Chmelík.

Některé studie uvádí, že už za deset let by mohlo v Česku jezdit víc elektromobilů než automobilů se spalovacím motorem. 

Osobní auta s elektrickým pohonem se v Česku vyrábějí už na třech místech. První byla automobilka Hyundai v Nošovicích, která vyrábí auto Kona Electric. Jedná se o vůz, který má podle výrobce dojezd 484 kilometrů, jeho cena se pohybuje kolem jednoho milionu korun.

Svůj elektromobil vyrábí také severočeská automobilka Kaipan. Elektromobil Kaipan 415 je malý dvoumístný vůz, který mohou řídit i lidé vlastnící řidičské oprávnění skupiny AM, to je možné získat už po obdržení prvního občanského průkazu. Jeho rychlost nepřekračuje 45 kilometrů za hodinu. Kompletně sestavené auto stojí 400 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 20 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.