Berlín – Věřitelé by se měli vzdát poloviny svých pohledávek vůči Řecku, aby tak bylo možné do roku 2020 snížit zadlužení Atén z předpokládaných 144 procent hrubého domácího produktu na 70 procent. Takový radikální postup požaduje Evropská centrální banka (ECB) spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Píše to v dnešním vydání německý zpravodajský magazín Der Spiegel, podle něhož s tímto krokem nesouhlasí především Berlín.
ECB a MMF podle Spiegelu považují radikální odpis řeckých dluhů za nevyhnutelný, aby se dluhovou krizí zasažená jihoevropská země mohla v dohledné době postavit na vlastní nohy. V pondělí mají o řešení řeckých dluhů a případném uvolnění další části druhého záchranného balíku pro Atény znovu jednat ministři financí eurozóny. Německo ale jako klíčová země měnové unie podle časopisu požadované škrty odmítá. Ty by se totiž měly prvně dotknout i veřejných věřitelů, a tudíž peněz daňových poplatníků. A to nechce německá vláda necelý rok před parlamentními volbami v zemi riskovat.
Německo ale spíš prosazuje, aby se Řekům snížily úroky u záchranných půjček, které jim mají pomoci vyhnout se hrozícímu státnímu bankrotu. O návrhu Berlína se podle Spiegelu jednalo už na poslední schůzce šéfů financí eurozóny, německý ministr Wolfgang Schäuble ho nicméně na naléhání kancléřky Angely Merkelové nakonec stáhnul. Důvodem byla údajně obava Merkelové, že snížení úroků kvůli nesouhlasu euroskeptiků v unii nebude možné prosadit.
Eurokomisař pro měnu Olli Rehn v této souvislosti podle německého magazínu apeloval na členské země eurozóny, a zejména na Berlín, aby dostály svému politickému slibu zachránit Řecko. „Každý musí znovu zvážit, kde je jeho červená linie,“ citoval Der Spiegel Rehna.
Navzdory současnému odmítavému postoji k novým odpisům řeckého dluhu je údajně německá vláda v budoucnu nevylučuje. Tvrdí to v dnešním vydání nedělník Welt am Sonntag, podle něhož se minulé pondělí v Paříži uskutečnila tajná schůzka zástupců věřitelů Řecka a Schäuble na ní podle zdroje listu naznačil otevřenost k případným škrtům v roce 2015, o nichž se na setkání hovořilo. Oficiálně to ale berlínská vláda popřela. Soukromí věřitelé už dříve přistoupili na odpis více než poloviny svých pohledávek vůči Řecku, a to jako součást druhého záchranného balíku pro Atény.
