Navzdory globální nejistotě po referendu o brexitu se důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně zvýšila, a to díky zlepšení nálady mezi podnikateli. Opětovně se ale snížila důvěra mezi spotřebiteli, a to na téměř dvouleté minimum. Podle údajů ČSÚ mají lidé obavy ze zhoršení ekonomické situace, což může jít na vrub nejistotě ohledně brexitu a jeho efektu mimo jiné na českou ekonomiku.
Důvěra v českou ekonomiku se v červenci celkově meziměsíčně zvýšila o 0,1 bodu na 95,4 bodu. Mírně se zvýšila důvěra podnikatelů, mezi spotřebiteli naopak klesla.
Optimisticky nahlížejí na českou ekonomiku především průmyslové podniky. „Za tím zřejmě stojí velmi dobrá situace v automobilovém průmyslu, který těží ze silné poptávky zejména v eurozóně,“ hodnotí ekonom Investičního bankovnictví Komerční banky Marek Dřímal.
Tyto výsledky, které jsou první po červnovém referendu o brexitu, tak nenaznačují, že by byla důvěra tuzemských podnikatelů výsledky hlasování výrazněji negativně zasažena. Obdobný závěr přišel minulý týden také z eurozóny, kde indikátor podnikatelské důvěry PMI na výsledky referenda výrazněji nereagoval, na rozdíl od důvěry v Británii, která u podnikatelů poklesla na nejnižší úroveň od dubna 2009.
„Na zprávy o brexitu tak v červenci prozatím reagovali spíše spotřebitelé, kteří se obávají zhoršení ekonomické situace na jednoletém horizontu. Jejich očekávání ohledně vlastní finanční situace se však oproti červnu nezměnilo, což naznačuje, že by jejich spotřebitelský apetit měl zůstat nadále příznivý a mírně slabší důvěra spojená s brexitem by se tak neměla projevit v odkládání spotřeby. Jak naznačuje srovnání delší časové řady, důvěra v tuzemské ekonomice se stále nachází na relativně vysokých hodnotách,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Vyhlídky pro české hospodářství už nejsou nicméně podle analytiků až tak růžové, jako byly například loni v době mimořádného vzestupu HDP. „Spotřeba domácností by ale i přes současný pokles důvěry měla být hlavním tahounem ekonomické aktivity v letošním i příštím roce. Nadále se totiž vylepšuje situace na trhu práce, což se projevuje na růstu mezd při velmi nízké inflaci,“ říká.
Nedostatek vhodných zaměstnanců však už nutí firmy, aby se vzdávaly části svých zisků a lépe platily své zaměstnance. „Poprvé od zahájení intervencí ČNB letos klesla ziskovost firem právě na úkor mezd,“ konstatuje Dřímal.
Spotřebitelé vysílají ohledně důvěry podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové smíšené signály. „Rozdíl může být způsoben reakcí na mediální obraz brexitu, který vyvolává obavy z možného oslabení ekonomiky, na druhé straně jej spotřebitelé nijak bezprostředně nepociťují,“ uvedla.
V Německu jsou podnikatelé více pesimističtí
V sousedním Německu se naopak důvěra podnikatelů v ekonomiku v červenci mírně zhoršila, překonala však odhady. Mezi podniky narůstal pesimismus při hodnocení budoucích vyhlídek, ukázaly údaje tamního institutu Ifo. Data již berou v úvahu výsledek referenda o vystoupení Británie z EU. Podle šéfa Ifo Clemense Fuesta nicméně největší evropská ekonomika vykazuje houževnatost.
Souhrnný index podnikatelské nálady, který je založen na dotazech u zhruba 7000 firem, klesl v červenci na 108,3 bodu z červnových 108,7 bodu. Ekonomové v anketě agentury Reuters očekávali v průměru pokles indexu na 107,5 bodu. „Bylo tomu tak kvůli podstatně méně optimistickým vyhlídkám části firem do budoucna. Hodnocení současné podnikatelské situace se naopak mírně zlepšilo,“ uvedl podle agentury Reuters Fuest.
