Šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek míní, že se české podnikatelské prostředí nechová k českým zaměstnancům slušně. Podle něho si totiž myslí, že jsou lidé povinni chodit do práce za mzdu, která jinde v Evropě není realizovatelná, uvedl v Interview na ČT 24. A to se musí změnit. Stejně tak jako by se měl zdanit kapitál, které velké firmy vyvážejí z Česka nebo by měly daně platit i banky.
Dufek: Platy zaměstnanců se musí změnit tak, aby odpovídaly evropským
Téma práce a výše mzdy je zásadní, bude tomu tak i pro následující období pro politickou scénu?
Ano, bude zásadní. Zanedlouho máme volební rok a máme také kontroverzní evropskou směrnici o vysílání pracovníků, kdy nám Evropa jasně sděluje, že si nepřeje, aby zaměstnanci ze zemí východní Evropy dělali za tak nízké mzdy v západní Evropě. To je pro nás jednoznačný signál, že nemůžeme být evropskými chudáky a musíme tlačit na mzdy, protože dnešní náklady ve výrobě se skoro rovnají, tak se musí rovnat i mzdy.
Takže evropská směrnice bude tlačit na politickou scénu a je tedy na ní, jak se postaví k soukromým vlastníkům?
Ano, ona na ni tlačí. A protože jsme papežštější než papež, tak Česká republika byla jedna ze signatářů dopisu devíti zemí, kteří chtějí tuto směrnici odmítnout. My se samozřejmě díváme na životní úroveň a cenu práce a divíme se, proč vláda, která si říká levicová, se staví proti lidem, kteří pracují ve mzdě a pracovním poměru.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se nyní ale snaží lobbovat za zvýšení mezd u jedné konkrétní firmy, a to společnosti Ahold, což asi nemůže udělat u všech, ale je to v těch extrémních situacích správný postup?
Z pohledu těch zaměstnanců je dobře, že to premiér udělal. Ale jinak si myslím, že to není dobré z pohledu státu, aby premiér vyjednával platy ve firmách. Zároveň si však myslím, že by se náš parlament měl zamyslet nad tím, jaké je tady podnikatelské prostředí, jak funguje a hlavně, proč musí premiér jít jednat do nadnárodní firmy.
Co může v tomto ohledu udělat stát? Jak může motivovat firmy, aby přidaly na mzdách?
Je to dáno několika ekonomickými motivy. Jaké je tedy podnikatelské prostředí, jak je nastolena výše daní, jak je zdaněna práce, jaké jsou náklady práce a pak samozřejmě jaká je kultura firem v Česku. A ta musím říci, že je prachbídná. Firmy se nechovají k českým zaměstnancům slušně. Podle mě džbán už přetekl, protože podnikatelé si myslí, že jsme povinni chodit do práce za mzdu, která jinde v Evropě není realizovatelná.
obrázek
Myslíte si, že odborové organizace ve firmách mohou přidat se záměrem zvýšit mzdy?
Je hlavně otázka, zda zaměstnanci mají chuť jít do boje, když se jim určitým způsobem přece jen mzdy zvedají a roste životní úroveň. Na druhou stranu je přece divné, že řidič, který pracuje v Česku, tady bojuje o mzdu sto korun za hodinu, pak přejede hranice a tam dostane 400-500 korun za hodinu. Je zajímavé, že tam to nevadí nadnárodním společnostem i českým firmám, že venku musí tuto mzdu zaplatit. Ale pokud jsou na českém teritoriu, tak nechtějí.
Někteří ekonomové hovoří o fenoménu levné ekonomiky v českém prostředí, na příkladu automobilek o tom hovořil například víceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Zmínil, že v německé firmě je provoz digitalizovaný, tedy méně zaměstnanců může dostat vyšší mzdy a dále upozorňuje na to, že nejsme už finální výrobci, ale subdodavatelé.
Já to musím odmítnout. Tady je podhodnocena cena práce. Není to o tom, že bychom měli nižší produktivitu práce, což jsem schopen doložit, ale že ji máme i vyšší než v německé automobilce nebo třeba ve Španělsku, ale prostě oni si zvykli tady neplatit a myslí si, že jsme země, která musí akceptovat levnou práci. A na druhou stranu se potom umožní firmám, aby vyvezly veškerý kapitál ze země.
Na druhou stranu, že jsme v automobilovém průmyslu montovnou, to je záležitost historická i toho, jak se byznys v průběhu let vyvíjel.
Já si myslím, že úplná montovna nejsme. Kdybych to měl srovnat, rozdělím automobilky do dvou kategorií. Jedny se snaží vyvíjet vozy a jít do světa, jako je Škoda Auto, ale jsou tady i automobilky, které jen montují z dílů a vyváží ven. A to je otázka toho, že si to Česká republika nechá líbit. Myslím si, že by měla říci, že tohle prostě podporovat nebudeme.
Já se například divím, že v době, kdy malé a střední firmy by měly být páteří ekonomiky, tak dáváme dále pobídky nadnárodním firmám, které drze tady neplatí a doma by si to nedovolily. A pak samozřejmě se ptám, proč, když tady máme tak kvalitní pracovní sílu, tak máme vařit nějaké vany a dělat pomocné práce jen proto, že se to nadnárodnímu kapitálu vyplácí.
obrázek
Sedm let jsme nezvedali minimální mzdy a nyní podnikatelé pláčou
Vláda se vydala cestou navýšení minimální mzdy. Je podle vás ta výše odpovídající současným možnostem?
Já se vrátím trošku zpět, abych připomněl historickou paměť, že jsem za dob Nečasovy a Kalouskovy vlády, kdy se za sedm let nezvedla minimální mzda, marně doslova žádal, abychom to ekonomicky přehodnotili. A že i sto koruna, tedy minimální navýšení mzdy, pomůže v budoucím období. A dnes jsme přesně v tom období, kdy podnikatelé brečí, že je skokový nárůst mezd. Ale jinak si myslím, že její nastavení na 40 procent průměrné mzdy je velmi rozumné.
V Česku je poslední měsíce i ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně nízká nezaměstnanost. Premiér však po úterní schůzce s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marxovou (ČSSD) mluvil o regionech, kde je situace poměrně náročná. Jak hodnotíte přístup vlády k tomu, že je potřeba vytvářet pracovní místa v Ústeckém či Moravskoslezském kraji?
Myslím si, že tady má vláda ještě jeden dluh. A to, že je potřeba říci některým nezaměstnaným, že pokud nenastoupí do práce, tak že skončí sociální blahobyt státu. Stále totiž platí, když máte dostatečný počet dětí, tak máte dostatečný počet dávek. Konkrétně, když se podíváte na průměrnou mzdu dělnických profesí, která je někde kolem 17 tisíc, tak po odečtení daně zjistíte, že je lepší zůstat doma.
A ještě bych zmínil, že jsme na konferenci, která hodnotila postavení lidí mimo pracovní proces – mladistvé, staré, ženy na mateřské, tělesně postižené, ale i ty, kteří přijdou po výkonu trestu, zjistili, že podnikatelé nemají například zájem zaměstnat na jedno místo dvě ženy. Tedy tak, aby každá dělala čtyři hodiny. Je to pro ně problém, oni by radši jednoho zaměstnance, kterého sedřou z kůže a budou to mít bez starostí.
A co ochota lidí přesouvat se za prací? Musí lidé v regionech změnit svůj přístup?
Za prvé je potřeba se podívat na kvalitu té pracovní síly. Ale je tu ještě jeden fenomén. Spousta lidí si po revoluci koupila byty a bojí se přestěhovat, protože tady trh nefunguje. Když dáte realitní kanceláři úkol, aby vám vypořádala byt, zjistíte, že jste v problémech, a proto se lidé nechtějí stěhovat.
obrázek
Dufek: Daně bych měnil jen kosmeticky, ale zdanil bych vyvážený kapitál
Potřebuje české prostředí změnit daňový systém?
Potřebuje, ale ne výrazně. Provedl bych pár kosmetických úprav. V některých případech je potřeba snížit daně zaměstnancům a zvýšit firmám.
Předseda sociální demokracie hovoří následovně: chce to daňovou revoluci, přechod k daňové progresi i u firem, několik daňových pásem, menší daně pro lidi s průměrným a podprůměrným platem. Co si o tom myslíte?
To je tak kuse pojmenováno, nevím jak to uchopit. Já si ale myslím, že hlavně je potřeba zajistit, aby daně platili všichni. A třeba bych zrušil všechny ty nesmyslné smlouvy o dvojím zdanění, protože není možné, aby firma podnikala na českém trhu, zaměstnanci tady platili daně a ona si šla danit třeba do Lucemburska.
Co progresivní daň?
Je to otázka, co vidíme pod slovem zdanění. V Česku není ve většině případů to malé a střední podnikatelské prostředí, ale spíše jsou tady velké firmy, tak je pak otázkou, zda velké firmy, které vyvážejí, by neměly být zatížené ne progresí, ale zdaněním vyváženého kapitálu z Česka.
A nesouhlasím také s tím, aby banky neplatily daně. To je nehoráznost posledního kalibru. Nevím, proč by banka, která poskytuje peníze, což je zboží, neměla platit daně jako každá jiná firma.