Dovolenou navíc má stále méně Čechů

Praha – Ačkoliv letos se situace mírně zlepšila, v posledních letech stále méně zaměstnanců dostává od zaměstnavatele dovolenou navíc. Minulý rok ji dostalo dvacet tři procent pracujících lidí, letos bude mít delší dovolenou téměř každý čtvrtý pracující Čech. Firmy v průměru poskytují pět dnů volna nad rámec zákona. Vyplývá to z platového průzkumu Platy.cz, do něhož se za poslední rok zapojilo 87 tisíc lidí.

Ze zákona mají zaměstnanci nárok na dvacet dní dovolené za kalendářní rok. Zaměstnavatel jim však může poskytnout několik dnů dovolené navíc. „Když jsme se však podívali na vývoj poskytování tohoto benefitu zpětně, zjistili jsme, že ho firmy poskytují každým rokem méně. Ještě v roce 2008 ho mělo 39 procent lidí,“ uvedl manažer průzkumu Platy.cz pro ČR Lubomír Valenta.   

Čím má člověk vyšší vzdělání, tím dostává více dnů dovolené navíc. Lidé s postgraduály mohou využít sedm dnů, ale zaměstnanci jen se základním vzděláním dostanou o dva dny méně dovolené nad rámec zákona. Se šesti dny dovolené navíc mohou počítat lidé s maturitou a vysokoškolským vzděláním do druhého stupně.

Firmy do deseti zaměstnanců jsou ke svým zaměstnancům v poskytování volných dnů nad rámec zákona nejštědřejší. Lidé pracující v těchto firmách uvedli, že dostávají od svých zaměstnavatelů navíc sedm dnů volna. Velkorysé jsou i největší firmy nad 1 000 zaměstnanců, které dávají navíc šest dnů dovolené. Zaměstnanci v ostatních firmách se musí spokojit s pěti dny dovolené.   

Mírné rozdíly v poskytování dovolené nad rámec zákona jsou vidět i z hlediska formy vlastnictví společnosti. „Zatímco státní, obecní a družstevní podniky poskytují šest dnů volna, soukromé domácí a zahraniční firmy a sdružení jsou o něco skoupější a dávají o jeden den volna méně,“ dodal Valenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 7 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 12 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.