Praha - Podle odhadů ČNB klesne letos deficit veřejných financí na 1,5 procenta HDP. Na dnešním semináři ČNB to uvedl ředitel sekce měnové statistiky centrální banky Tomáš Holub. V roce 2007 podle odhadu ČNB činil deficit 2,3 procenta. ČR by tak splňovala tříprocentní hranici, která je nutná pro přijetí eura. Holub dále nastínil výhled konvergence české ekonomiky k EU.
Do osmi let bude cenová hladina ČR stejná jako průměr EU
„Řada ekonomických ukazatelů hovoří pro přijetí eura, ale přetrvávají výzvy pro využití všech výhod jeho nezavedení,“ uvedl Holub. Největším problémem ohrožujícím sladěnost ekonomik je podle něj rozpočtová politika země a pružnost trhu práce.
Celkově se ovšem ČR přibližuje v ekonomické oblasti úrovni zemí, které platí eurem. Podle Holuba by v roce 2016 mohly být v Česku ceny na 80 procentech současné eurozóny, přičemž v současnosti jsou na 60 procentech EU12. To znamená, že za osm let by cenová hladina v ČR byla na stejné úrovni celé EU, tedy nejen zemí platících eurem.
Souběžně s tím by měl posilovat i kurz koruny. „Do budoucna bude rovnovážné reálné posilování pokračovat tempem 1,5 až 3,4 procenta ročně. Od roku 1998 koruna posiluje vůči euru přibližně o tři procenta každý rok. “Po přijetí eura existuje reálná obava, že se posilování koruny přelije do vyšší inflace," upozornil Holub.
Současný ekonomický vývoj rovněž podle něj naznačuje, že se ekonomický cyklus ČR přibližuje zemím eurozóny. „Výsledky jsou ovšem zatím nejednoznačné,“ říká Holub a dodává, že vysokou míru sladěnosti má ČR s eurozónou v průmyslové výrobě.
Čas na stanovení konkrétního data zavedení jednotné měny v ČR ale podle České národní banky zatím nenastal. „My jsme identifikovali dvě úzká místa, se kterými je potřeba se popasovat, než ke stanovení data dojde, a to je zlepšení situace veřejných rozpočtů a zvýšení pružnosti trhu práce,“ zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 Holub.