Dluhy za dopravní stavby je třeba podstoupit, pomůžou firmy

Praha - Stát by se neměl bránit zadlužování souvisejícího s výstavbou významných dopravních staveb, ale musí líp využít čerpání evropských dotací. Unie totiž může hradit až 85 procent celkové ceny, ovšem tento zdroj peněz zastaví do 15 let. Výzvu ke kofinancování staveb dnes pronesl náměstek ministra dopravy Petr Sedláček v rámci dopravní konference „ČR - dopravní uzel Evropy“. Podle něj by si stát mohl pomoct financováním prostřednictvím soukromého kapitálu.

„Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic v České republice je vybudována zhruba ze 60 procent a není sporu o tom, že zbývajících 40 procent se musí dříve nebo později dostavět,“ prohlásil Sedláček. Částka na dostavbu těchto 40 procent činí zhruba 500 miliard korun, přiblížil Martin Janeček z odboru strategie ministerstva dopravy.

Navíc doba samotné projektové fáze přípravy silniční stavby se pohybuje kolem pěti až sedmi let. Podle Sedláčka není z tohoto pohledu příliš mnoho času na využití dotací EU určených na dokončení páteřní dálniční sítě. Stát by měl urychlit i legislativní přípravu na použití takzvaných PPP projektů, při kterých se na výstavbu místo státních prostředků použijí peníze soukromého investora, který poté má stavbu v nájmu na předem určený počet let.

Dodavatel předá PPP projekty podle zkušeností z EU, které potvrzuje i Evropská investiční banka, zpravidla v termínu a s původním rozpočtem, uvedl Sedláček. U těchto projektů se zhruba o čtvrtinu prodraží přípravná fáze, která ale v celkové sumě za realizaci stavby činí přibližně jedno procento. Na druhou stranu stavby realizované z veřejných prostředků se proti tomu údajně prodraží v průměru o 22–28 procent. Podle Sedláčka je to dáno především tím, že soukromý koncesionář má ekonomický zájem z urychlené a kvalitní dostavby komunikace, kterou bude dalších 20 let provozovat, a naopak nemá zájem na ní provádět dodatečné opravy.

Pilotní PPP projekt – oprava D1

Ministerstvo dopravy zvolilo jako pilotní PPP projekt plánovanou opravu dálnice D1, se kterou se počítá v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten ale pro rekonstrukci žádné prostředky nevyhradil. Zcela nový koncesní projekt by podle ministerstva nebyl jako pilotní vhodný, protože žádná z plánovaných staveb není dostatečně připravená a byla by dokončena příliš pozdě.

Kvůli snaze vlády vyrovnat státní rozpočet se množství financí, které v letošním roce plynou na výstavbu a údržbu komunikací v Česku, podstatně snížilo. Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který působí jako hlavní investor dopravních staveb, se letos ztenčí rozpočet zhruba o třetinu na 61,3 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 2 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 6 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 23 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.