Praha - Kdo má děti, ví, jak to s nimi výrobci potravin umí. Stačí na obyčejný jogurt nakreslit známé pohádkové postavičky anebo do průhledného víčka vložit barevné čokoládové bonbony a pro děti je z něj učiněný magnet. I rodič pak často podlehne a uklidňuje se třeba tím, že když se takový výrobek chlubí mimo jiné nápisem „dětské“, bude určitě lepší než ostatní potraviny, určené dospělým. Experti na výživu ale varují: Není všechno dětské, co se jako dětské tváří.
„Označení potraviny na obalu jako 'dětské' nebo 'pro děti' němá žádnou právní váhu a výrobce ohledně složení potraviny nezavazuje k ničemu nad rámec obecně platné potravinářské legislativy,“ řekl portálu ČT24 mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Nicméně poctivý výrobce by podle něj měl aspoň dodat, proč potravinu jako „dětskou“ označuje.
Tak či tak z toho ale vyplývá jediné. Spotřebitel by měl číst složení výrobků a srovnávat složení těch „dětských“ s obyčejnými potravinami. Některé mohou mít lepší složení, u jiných ale bude překvapen. Řada výrobků pro děti se totiž liší od těch běžných jenom tím, že jsou v menším balení. Anebo třeba balení „Hrušek pro děti“ od těch pro dospělé odlišuje jen samolepka ukrytá na dně obalu.
Naopak jak vyčteme ze složení, jedno mají potraviny pro děti obvykle společné, a to je větší obsah cukru a tuku. „Samozřejmě když je jídlo víc sladké a víc tučné, lépe chutná. Zejména děti milují sladkou chuť a těžko, když budou odmalinka zvyklí jíst přeslazené tučné mléčné výrobky, pak budou v dospělosti jíst bílý jogurt,“ uvedla nutriční terapeutka z Oddělení léčebné výživy Fakutlní nemocnice Motol Marieta Baliková. Rodiče by tedy měli potraviny pro děti pečlivě vybírat a na ty přeslazené je raději nezvykat.
Dětskou šunku zapít oranžovým pitím plným vitamínů
Ukázkovým příkladem, kdy nás výrobci často tahají za nos je tzv. „dětská šunka“. Šunky se totiž podle legislativy dělí do různých kategorií podle obsahu čisté svalové bílkoviny, zkrátka podle kvality. Jsou to šunky standardní, výběrové a nejvyšší jakosti. Dětskou šunku ale v legislativě nenajdete, tudíž je opět na výrobci, jaké bude mít složení.
Někteří výrobci deklarují nižší obsah soli, jenže přitom když se podíváte, o jakou jakost se jedná, zjistíte, že drtivá většina dětských šunek patří mezi šunky výběrové. Takže pokud si najdete šunku nejvyšší jakosti, která není moc slaná, uděláte pro své dítě víc. „I šunky nejvyšší jakosti bychom ale dětem měli dávat jen výjimečně, i ty totiž obsahují větší množství soli, než je pro děti vhodné,“ zdůrazňuje nutriční terapeutka.
A podobně je to i u párků – některé se liší jenom v tom, že mají poloviční délku a mají na obalu nakreslenou mašinku. „Já bych uzeniny dětem vůbec nezařazovala do jídelního lístku, natož pak párky,“ dodává Baliková. Uzeniny kromě soli totiž obsahují hodně živočišného tuku, který není pro naše zdraví vhodný.
Další zajímavostí jsou různé dětské nápoje – barevné, s obrázky zvířátek, ovoce a popisky upozorňující na obsažené vitamíny. „Rodiče si často myslí, že tyhle ovocné nápoje nahradí syrové ovoce nebo zeleninu. To není pravda, není nad čerstvé ovoce a zeleninu,“ podtrhla nutriční terapeutka. Mnohem vhodnější pro děti je obyčejná voda s pomerančem nebo citronem.
Pokud vůbec mají mít barevné limonády pro děti nějaký přínos, měly by být uchovávané v chladu a temnu. „Když je něco takového umístěno v plastu, je to v regálu, kde na to svítí slunce nebo je to na denním světle, je samozřejmé, že se ten obsah vitamínů a minerálních látek snižuje,“ dodala terapeutka.
„Zdravé“ snídaně a svačinky
Tyčinka plná mléka, sušenky plné celozrnných cereálií, nebo dokonce bonbony s vitamíny – na to lákají výrobci potravin v nesčetných reklamách. Web plný her pro děti protknutý informacemi o zdravé výživě, tak propaguje jako „měkkou svačinku plnou cereálií a kalcia, bez konzervantů a barviv“ buchtového medvídka ze sladkého těsta plněného čokoládovým krémem.
Reklamy a propagační materiály už ale obvykle neříkají nic o tom, že takové dobroty sice možná dodávají tělu dávku vápníku nebo vlákniny, ale kromě toho hlavně pořádnou dávku cukru a tuku, která dítěti podle odborníků na výživu opravdu nic dobrého nepřinese.
A co si o vhodnosti takové svačiny pro děti myslí sám výrobce? „Výrobek může být vhodným výrobkem pro vyváženou svačinu. Pokud je konzumován spolu s kouskem ovoce, mléčným výrobkem a neslazeným nápojem, vytváří svačinu, která je v souladu s výživovými doporučeními pro děti,“ vysvětlila Jaroslava Hájková, mluvčí firmy, z jejíž pekárny pochází buchtový medvěd.
Na otázku, do jaké úrovně výživové pyramidy by firma piškotový zákusek zařadila, pak mluvčí odpověděla: „Podle našeho doporučení konzumace v rámci vyvážené svačiny (spolu s mléčným výrobkem a kouskem ovoce) se může nacházet v základně pyramidy – tedy jako zástupce cereálních potravin.“
Jenže experty na výživu takovéto spojení děsí. „Tento výrobek není vhodný produkt pro děti, obsahuje velké množství jednoduchých cukrů a má vysoký glykemický index, což přispívá k dětské obezitě. Do dětského jídelníčku bych jej zařadila omezeně a rozhodně ani spolu s mlékem nepatří do základny výživové pyramidy,“ uvedla Baliková. Její slova ostatně dokládá i samotný obrázek výživové pyramidy – sladkosti, piškoty i koláče patří až na samý vrchol, tzn. mezi potraviny, které bychom měli jíst jen výjimečně a v malém množství. Zajímavé také je, že doporučení přikusovat k sladkému výrobku ovoce a zapíjet ho mlékem jsme ani na obalu, ani na webových stránkách výrobce nenašli.
