Praha - Do osnovy základních škol přibude od podzimu povinně nové téma - finanční vzdělávání. Právě v něm Češi ve srovnání s vyspělým světem zaostávají. Mezi mladými do 24 let má dluhy téměř 200 tisíc z nich. Hodiny finanční gramotnosti by měly probíhat ve formě her a konkrétních příkladů, aby děti problematiku lépe pochopily. Finanční osvěta je čeká již na prvním stupni. Od které třídy, to rozhodnou ředitelé škol.
Děti si nejlépe pamatují to, co samy zažijí. Tím by se měli učitelé řídit při hodinách finanční gramotnosti. „Velmi užitečné je použít koncept životních situací, které se nedají natrénovat. Jsou jednou v životě – jako svatba, narození prvního dítěte, rozhodnutí o hypotéce, uzavření životní pojistky,“ vyjmenoval pár příkladů náměstek ministra financí Radek Urban.
Na takové životní zlomy se na pražské Základní škole Na Smetance děti připravují už teď každý měsíc pár hodin. Rozdělí se do fiktivních rodin, v nichž se učí hospodařit. A pak společně rozhodují, zda si koupí auto a za kolik nebo jestli pojedou na dovolenou za své, či si na ni půjčí. „Je to projekt zaměřený na to, aby se děti uměly v téhle situaci orientovat. Známkování je opravdu jenom na okraj, abychom je motivovaly k ještě lepším výsledkům,“ konstatovala učitelka Helena Paďourová.
Eva Zamrazilová, členka bankovní rady ČNB:
„V naší populaci snad není nedostatek zdravého rozumu. To není hlavní problém, tím je spíš určitá laxnost, že to nějak to dopadne, ale ono to někdy dopadne tvrdě. Třeba dluh na bydlení je rozumnou investicí na stáří, důležité ale je nepředlužovat se do té míry, kdy člověk není schopen splácet. A pokud se to děje, je nutné to řešit rozumně a nebrat si třeba další úvěr. To je cesta do dluhové pasti.“
Konkrétní podoba výuky finanční gramotnosti bude v režii jednotlivých základních škol. Jen na nich bude záležet, kolik času látce věnují a zda budou znalosti vůbec známkovat.
Odborníci varují: Děti neumějí ani základy matematiky
Děti se třeba naučí, jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou. Podle pracovníků dluhových poraden je to ovšem k ničemu, když znalosti stejně nedovedou použít. Navíc neumějí základní matematiku a nerozumí složitějším textům. „Ve chvíli, kdy člověku vysvětlíte, jak má dělat rozpočet, jaké má fáze, a on si to pak neumí spočítat, tak to je samozřejmě potíž,“ podotkla Kristýna Krušinská z dluhové poradny Remedium.
Nejohroženější skupinou jsou přitom lidé se základním vzděláním. „Je to skupina lidí, kterých je v naší populaci 15 až 20 procent, kteří v zásadě základní školní docházkou svoje vzdělávání ukončí a už se nikdy k systematickému vzdělávání ohledně finanční gramotnosti nedostanou,“ řekla Zamrazilová. Právě z toho důvodu se s finanční osvětou musí podle ministerstev financí a školství začít už od útlého věku.
