Praha – Česká národní banka považuje kampeličky za rizikový sektor a chce zpřísnit pravidla jejich provozování. Na vině jsou mimo jiné i události kolem Metropolitního spořitelního družstva, které téměř dva měsíce nevyplácelo svým členům vklady – peníze byly zablokovány kvůli podezření z jejich vyvádění do zahraničí. Společnost ale prodala cenné papíry a začala peníze klientům zase uvolňovat.
Pobočky Metropolitního spořitelního družstva zůstávají stále zavřené – zhruba 14 000 členů nicméně může své vklady v objemu přibližně 13 miliard korun na žádost převést z kampeličky na bankovní účty. Je to jediná možnost, jak získat k uloženým penězům po dvou měsících přístup.
„Věděla jsem, že to budu potřebovat v létě na opravu domu a předělání topení. K tomu ještě přišla povodeň do bytu mé dcery na Berounce. Nevím, co se děje, a bojím se, jak to všechno dopadne,“ svěřila se České televizi s obavami o úspory jedna z členek Metropolitního spořitelního družstva.
Tohle družstvo ale není jediné, které má v poslední době problémy – jen za poslední tři roky přišly o licenci tři společnosti, mezi nimiž byla i kampelička Unibon. Co do nich klienty stále táhne? Odpověď je jednoduchá – vysoký úrok. Ten je největším lákadlem a zároveň i největším rizikem těchto finančních ústavů. Zatímco banky dávají za vklady zhruba jedno procento, kampeličky slibují střadatelům až trojnásobek.
„Aby byly ziskové, musí potom nabízet rizikovější úvěry za vyšší úrokové sazby, což vede k tomu, že to jejich podnikání je obecně rizikovější,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Ministerstvo financí proto připravuje návrh, kdy se ze záložen disponujících vklady nad pět miliard korun stanou banky. „Ta pětimiliardová hranice je docela výrazná brzda, která by měla vést družstevní záložny k tomu, že přestanou natahovat vklady,“ očekává guvernér ČNB Miroslav Singer.
Boom zažívaly kampeličky na přelomu tisíciletí, v roce 2000 jich ale skoro polovina zkrachovala. Zmizelo v nich tehdy více než 11 miliard korun. Podobná situace už by se však neměla opakovat – vklady do výše 2,5 milionu korun jsou v bankách i záložnách stoprocentně pojištěny.
