Peking - V prvním čtvrtletí letošního roku rostla čínská ekonomika překvapivě rychlým tempem 11,9 procenta, nejrychleji od roku 2007. HDP zrychlil expanzi z meziročního tempa 10,7 procenta v předešlém čtvrtletí a proti prvním třem měsícům loňského roku byl jeho růst téměř dvojnásobný. Údaje čínského statistického úřadu naznačují, že Peking má prostor k tomu, aby umožnil zhodnocení měny, jak to po něm požadují Spojené státy a další země.
HDP mělo podle ekonomů růst v průměru na 11,5 procenta. Síla růstu byla poněkud zkreslena nízkou srovnávací základnou prvních tří měsíců loňského roku, kdy ve světě vrcholila ekonomická recese a čínský HDP kvůli ní zpomalil až na 6,2 procenta.
Navíc Čína by již mohla předstihnout co do velikosti ekonomiky zatím druhé Japonsko. V loňském roce činila hodnota čínského HDP 4,9 bilionu dolarů proti japonským 5,1 bilionu. Japonsko zatím údaje za první čtvrtletí nezveřejnilo. Čína letos podle ekonomů poroste o zhruba deset procent, což ji už bezpečně dostane před Japonsko a za Spojené státy, které byly zatím neohrozitelné.
David Marek, analytik, Patria:
„Už se jen čeká na okamžik, kdy Čína předstihne v absolutním objemu produkce USA a stane se největší ekonomikou na světě. Těžko se to odhaduje, může to být v řádu 10 či 15 let.“
Bez zpřísnění měnové politiky hrozí růst inflace a přehřátí ekonomiky
Podle ekonomů jsou dnešní údaje nepopiratelně silné. Podle nich umožňují Pekingu přitvrdit měnovou politiku jak zvýšením úrokových sazeb, tak otevřením dveří ke zhodnocení čínské měny, která zůstává od finanční krize v roce 2008 k nelibosti Spojených států pevně svázána s kurzem dolaru. Bez zpřísnění politiky a odbourání zbylých vládních stimulačních opatření by podle analytiků mohl přijít růst inflace a přehřátí ekonomiky.
„Jestliže nedochází k dramatickému propadu vnější poptávky, je důležité, aby vláda přistoupila k přitvrzení měnové politiky rozhodněji než dosud, aby zabránila přehřívání,“ uvedli ekonomové banky Goldman Sachs Yu Son a Helen Qiao. Centrální banka zatím letos dvakrát zvýšila povinné minimální rezervy bank z vkladů a také z bankovního systému odčerpávala hotovost. Hlavní úrokovou sazbu však i po prudkém loňském oživení ekonomiky z útlumu ponechává zatím beze změny.
Zatím pod kontrolou se nachází čínská inflace. Za celé první čtvrtletí se spotřebitelské ceny zvýšily meziročně o 2,2 procenta a v samotném březnu inflace klesla na 2,4 procenta z únorových 2,7 procenta. Inflace tak zůstává pod vládní cílovou úrovní tří procent a podle ekonomů této hranice dosáhne zřejmě v průběhu června.
Dle analytiků si Čína díky silné ekonomice už může dovolit zhodnocení jüanu, aniž by ztráty v exportu měly závažnější dopad na ekonomický růst. Američtí politici na Peking tlačí, aby něco dělal s pevným kurzem, který zvýhodňuje čínský export, čínští představitelé v čele s prezidentem Chu Ťin-tchaem však odmítají nátlak a říkají, že Čína půjde svým vlastním tempem. Analytici předpokládají, že Čína umožní jüanu růst během tohoto roku. Dohady o uvolnění kurzového režimu se zintenzivnily zejména po revalvaci singapurského dolaru, která se odehrála ve středu.
Glenn Maguire, hongkongská pobočka Société Générale:
„Pokládám dnešní údaje za potvrzení názoru, že revalvace jüanu a rozšíření jeho kurzového rozpětí již jsou na spadnutí, protože lepší alternativu měnová politika nyní nemá. Vzhledem k nízké inflaci totiž zatím nehrozí, že by Peking musel zvyšovat úroky a úvěrové náklady. Nenaznačuje to, že ekonomika se už přehřívá. Do popředí se tak dostává opět debata o jüanu, jehož se zřejmě bude týkat další krok měnové politiky.“
Sílu čínské ekonomiky podporují také další statistické údaje. Maloobchodní tržby v Číně v březnu meziročně rostly o 18 procent a průmyslová výroba se zvýšila o 18,1 procenta. O 26,4 procenta pak vyskočily investice do fixního kapitálu.
