ČEZ by podle Beneše mohl propustit 6 procent zaměstnanců

Praha - Energetická skupina ČEZ v rámci restrukturalizace propustí podobný podíl lidí jako ve své dceřiné společnosti Severočeské doly, kde odejde zhruba šest procent zaměstnanců. V rozhovoru pro úterní vydání Hospodářských novin (HN) to řekl generální ředitel firmy Daniel Beneš. Skupina nyní zaměstnává zhruba 26 tisíc lidí. ČEZ vedle společnosti Slovenské elektrárne uvažuje podle Beneše také o případné akvizici polské firmy Energa. Rozhovor dnes zveřejnil server IHNED.cz.

Při přípravě restrukturalizace se ukázalo, že by firma na stálých nákladech potřebovala ušetřit zhruba šest miliard korun ročně, uvedl Beneš. „Chvíli trvá, než tyto úspory naběhnou, a proto letos ušetříme jen okolo dvou miliard. Je to ale v každém segmentu jiné, v divizích výroby se šetří hůř, bezpečnost a spolehlivost elektrárny omezovat nemůžete. V souhrnu budou úspory avizovaných 16 až 27 procent, nejvíc na centrále,“ dodal. 

O propuštění šesti procent zaměstnanců do konce roku Severočeské doly informovaly minulý týden. Odejít bude muset 350 lidí. „V celé skupině to bude podobný podíl, nicméně zatím nemohu říkat žádná čísla, nechci vypouštět poplašné zprávy,“ řekl HN Beneš. 

ČEZ nedávno oznámil zájem o převzetí dvoutřetinového podílu v největším slovenském výrobci elektřiny Slovenské elektrárne. Chtěl také vstoupit do skupiny Pražská plynárenská, Praha ale o prodeji obchodní části firmy zatím nerozhodla. „Určitě, polská Energa. Pokud by nám prodali majoritu, byla by její hodnota velikostí podobná Slovenským elektrárnám,“ řekl Beneš na otázku, o jakých akvizicích ČEZ uvažuje.

ČEZ úsporný plán spustil kvůli poklesu cen elektřiny způsobeném podle Beneše „nezvládnutým projektem“ evropské energetické politiky. V Evropě se hovoří o liberálním energetickém trhu, zároveň si ale každá země tvoří vlastní podmínky a dotační programy, poukázal generální ředitel ČEZ. Trhy se tak nepropojují, ale naopak rozpadají. Ceny elektřiny jsou sice nízké, kvůli regulačním poplatkům ale platí lidé více než dřív, dodal.

ČEZ v roce 2008 a 2009 elektřinu prodával podle Beneše až za 90 eur (asi 2500 Kč) za megawatthodinu, nyní je to 35 eur. Náklady na výrobu přitom neklesly. „Pokles ceny elektřiny o jedno euro pro nás znamená ročně snížení provozního zisku zhruba o 1,5 miliardu korun. A za rok vám může cena klesnout až o deset eur,“ upozornil. Nynější přebytek zdrojů na trhu ale prý nevydrží. Ceny začnou po roce 2016 postupně stoupat, růst se zrychlí po roce 2020, odhadl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 3 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.