Sofia - Bulharský antimonopolní úřad udělil pokuty místním distributorům energie vlastněným českými společnostmi ČEZ a Energo-Pro a rakouskou EVN za zneužívání svého dominantního postavení na trhu. Nejvíce má zaplatit ČEZ, a to 558 446 leva (7,8 milionu Kč). Energo-Pro má zaplatit 167 256 leva (2,3 milionu korun), napsala agentura Reuters.
Podle prohlášení bulharské Komise pro ochranu hospodářské soutěže distributoři energie stanovili nepřiměřeně vysoké ceny za užívání nízkonapěťové rozvodné sítě, což způsobilo omezení konkurence a mělo dopad na spotřebitele. Mluvčí společnosti ČEZ agentuře Reuters řekla, že ještě neobdržela rozhodnutí úřadů. ČEZ však podle ní neporušil bulharské ani evropské zákony a vůči rozhodnutí se odvolá.
ČEZ i Energo-Pro mají opakovaně problémy s bulharskými úřady od roku 2013 a mimo jiné jim zde hrozilo odebrání licence. Naposledy vyměřil antimonopolní úřad ČEZ pokutu za zneužívání svého postavení na trhu minulý měsíc. Firma má zaplatit pokutu 1,25 milionu leva (17,5 milionu korun), protože odkládala podpis dohody o koupi trafostanic.
„Zatím jsme žádné oficiální rozhodnutí neobdrželi, nicméně jsme přesvědčeni, že jsme vždy postupovali dle platné legislativy,“ sdělila ČTK mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová s tím, že rozhodnutí vycházelo ze stížnosti telekomunikačních operátorů. „Majitel energetické infrastruktury musí v první řadě udržovat bezpečný technický stav sloupů a je pouze na jeho rozhodnutí, zda je využije i k jiným účelům než k přenosu elektřiny. V tomto případě ceny za přístup k rozvodným sítím stanovil nezávislý certifikovaný ocenitel a jsou mimochodem výrazně nižší než v jiných státech, ve kterých je využití sloupů k těmto účelům povoleno,“ dodala Půlpánová.
Také Energo-Pro popřela, že by pochybila. Třetí společnost EVN má zaplatit pokutu 441 380 leva (6,2 milionu korun).
ČEZ rovněž musel letos v lednu ukončit provoz své uhelné elektrárny ve Varně. Bulharsko totiž nezískalo od Evropské unie povolení pro krátkodobý provoz elektrárny, o které usilovalo, i když zařízení nesplňovalo evropské ekologické limity. ČEZ má opakované problémy s bulharskými úřady od února 2013.
- „Ukazuje se, že investice do energetiky v jihovýchodní Evropě nebyly úplně šťastným rozhodnutím. A to se netýká jen Bulharska, ale i Albánie a Rumunska, kde ve své době postavil ČEZ největší větrnou elektrárnu v Evropě. Dnes tato investice zkomírá a ČEZ jí musí odepisovat, ačkoliv vyrábí elektřinu, tak nedosává od rumunské vlády zelené certifikáty a společnost tak nevykazuje tržby,“ říká analytik společnosti J&T Banka Michal Šnobr.
V Rumunsku totiž funguje podpora obnovitelných zdrojů energie přes systém kvót na nákup zelených certifikátů, které stanovuje tamní regulační úřad. Ti musí dodavatelé elektrické energie plnit. Certifikáty jsou dodatečným příjmem pro projekty obnovitelných zdrojů energie, který se realizuje vedle prodeje elektřiny.
To, že by zmíněné společnosti stanovovaly nepřiměřené vysoké ceny, čímž omezují konkurenci a doplácí na to spotřebitel, jak poukazují bulharské úřady, se nezdá pravděpodobné ani analytikovi společnosti J&T Banka Michal Šnobr. „Bulharský úřad tuto argumentaci využívá, ale já jsem k tomu skeptický a myslím si, že důvody jsou ve skutečnosti jiné. Domnívám se, že ze strany bulharských úřadů jde v případě distributorů elektřiny, a to jak rakouské EVN, tak českých společností o určitý způsob šikany. Bulharsko není úplně šťastné z privatizace distribučních společností, které provedlo v minulosti a snaží se jakýmsi způsobem znepříjemnit podnikání těchto firem na svém území,“ vysvětluje Šnobr. A dodává, že je to vlastně patová situace, protože už jde o několikátou pokutu, kterou distributoři dostávají. A opakuje se i to, co následuje. „Oni s pokutami nesouhlasí, vždy se obrací na místní soudy, ty však rozhodují velmi pomalu, takže žádná konečná rozhodnutí zatím neznáme a tak je velmi těžké to zatím posuzovat,“ říká Šnobr.
Existují však už i náznaky, že by ČEZU byla odebrána ze strany bulharských úřadů licence. Pokud by k tomu však skutečně došlo, vzniká podle Šnobra situace, která by mohla být svým způsobem výhodná pro ČEZ, protože v tom okamžiku by se ČEZ mohl ohradit s tím, že to jsou neoprávněné kroky a mohl by v arbitrážích požadovat náhradu škody, respektive investic, které v Bulharsku vynaložil. „A toho si myslím, že se bulharská vláda bojí, vyhýbá se tomu a snaží se znepříjemňovat život distributorům,“ říká Šnobr. A nevylučuje, že je možné, že celková siutace vyústí v nějaké dohody, na jejichž základě pak investoři ze země odejdou.
Výběr událostí kolem problémů společnosti ČEZ v Bulharsku
- 2013:
10. února - V řadě bulharských měst propukly protesty proti údajně předraženým cenám elektřiny. Účastníci se mimo jiné dožadovali znárodnění distribučních sítí v držení rakouské společnosti EVN a českých firem ČEZ a Energo-Pro.
19. února - Bulharský premiér Bojko Borisov se pokusil zmírnit protesty obyvatel příslibem snížení cen elektřiny a tvrdého postupu proti ČEZ. Státní energetický regulační úřad zahájil proces, který mohl vést k odebrání licence firmě ČEZ Bulgaria. O den později Borisov podal demisi.
27. února - Bulharská prokuratura, regulační úřad a daňoví kontroloři zahájili kontrolu ČEZu a Energo-Pro a rakouské EVN.
17. března - Bulharský generální prokurátor požádal o odebrání licence ČEZu.
28. března - Bulharský antimonopolní úřad zahájil vyšetřování ČEZu, Energo-Pro a EVN kvůli podezření, že chtěly společným postupem znesnadnit spotřebitelům změnu dodavatele energie.
29. března - ČEZ poslal k Evropské komisi stížnost na bulharské úřady.
16. dubna - Bulharský regulační úřad začal projednávat možnost odejmutí licence ČEZu.
28. června - Bulharský parlament schválil změny umožňující snížení cen elektřiny.
14. listopadu - Bulharský energetický regulační úřad rozhodl zastavit řízení o odebrání licence společnosti ČEZ. Nenašel pochybení, které by ho k odebrání licence opravňovalo.
31. prosince - ČEZ oznámil, že se bude soudní cestou bránit proti rozhodnutí bulharského regulátora snížit ceny elektřiny.
- 2014:
16. března - Bulharské ministerstvo energetiky pohrozilo zahraničním distributorům odebráním licence, pokud státní energetické společnosti NEK neuhradí údajné dlužné poplatky. Firmy ČEZ, Energo-Pro a EVN jakékoliv dluhy odmítly s tím, že NEK naopak dluží jim.
19. března - Bulharský regulátor zahájil další kroky k odebrání licencí na prodej elektřiny firmám ČEZ, Energo-Pro a EVN, jež ve stanovené lhůtě neuhradily údajný dluh vůči NEK.
13. května - Bulharský antimonopolní úřad obvinil firmy ČEZ, Energo-Pro a EVN ze zneužití postavení na trhu. Poskytovatelům televizních a telefonických služeb a internetu prý stanovily nesmyslně vysoké ceny za přístup k rozvodným sítím.
14. května - Bulharský regulátor oznámil, že hodlá pokutovat ČEZ a Energo-Pro i EVN za více než 2600 nedostatků, jichž se ve svých aktivitách dopustily od roku 2008.
25. července - Bulharský antimonopolní úřad obvinil ČEZ, Energo-Pro a EVN ze zneužití dominantního postavení na trhu. Firemním klientům prý znesnadňovaly změnu dodavatele elektřiny a nákup energie na volném trhu.
13. prosince - ČEZ oznámil, že od ledna 2015 zastaví provoz své uhelné elektrárny ve Varně, která nesplňovala evropské ekologické limity.
- 2015:
18. května - Bulharský antimonopolní úřad vyměřil tamní divizi společnosti ČEZ pokutu 1,25 milionu leva (17,5 milionu korun) za zneužívání dominantní pozice na trhu. ČEZ podle něj odkládal podpis dohody o koupi zařízení potřebného k připojení bulharského investora k síti.
2. června - Bulharský antimonopolní úřad udělil pokuty místním distributorům energie vlastněným společnostmi ČEZ, Energo-Pro a EVN za zneužívání svého dominantního postavení na trhu. Nejvíce má zaplatit ČEZ, a to 558 446 leva (7,8 milionu korun). Energo-Pro má zaplatit 167 256 leva (2,3 milionu korun).
