Praha - Mít přivýdělek je v dnešní době nutnost - to by určitě potvrdila řada českých i německých zaměstnanců. Příčina je jednoduchá, jeden příjem na rostoucí náklady mnohdy nestačí, a pokud chce člověk cestovat či někdy jen slušně žít, nezbývá než si ukrojit z volného času. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění má víc než polovina českých domácností problémy vyjít se svými příjmy. Podobný názor mají i v Německu. Průzkum německého Spolkového úřadu práce informoval o rostoucím příklonu tamních obyvatel k druhému zaměstnání, takzvanému „minijobu“.
Druhé zaměstnání, většinou na zkrácený úvazek, není v Česku ničím výjimečným. Přiznává se k němu už 113 tisíc lidí (podle odhadů ekonomů jich ale může být přes milion). „Člověk chce jet na dovolenou, chce se někam podívat, chce si něco koupit - tak, aby měl takovou tu jistotu peněz,“ říká vizážistka Veronika Líbalová.
„Lidé si tím rozšiřují svoje aktivity, když jim jedna práce nezafunguje, tak mají ještě šanci pracovat v té druhé,“ doplňuje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
Nabízí se pracovní poměry spíše na plný úvazek
Jenže najít si tu druhou práci, nemusí být vždycky jednoduché. „Zaměstnavatelé jsou spíše tradiční a nabízejí především úvazky na celou dobu,“ podotýká marketingová ředitelka Profesia.cz Kateřina Jaroňová. Proto si i kvalifikovaní lidé přivydělávají naplňováním regálů v supermarketech nebo uklízejí kanceláře. Taková práce se dá dělat třeba jen dvě hodiny denně.
Pracovníci na zkrácený úvazek, kteří někdy vykonávají činnost jen čtyři hodiny denně, jsou ve své činnosti aktivnější. Zaměstnavatelé by se tedy nemuseli částečným úvazkům vyhýbat. Také proto, že stát jim za to nabízí měsíční příspěvky na platy - a to až 12 tisíc korun za jednoho takového zaměstnance – jde o český „kurzarbeit“.
Materiál ministerstva práce a sociálních věcí
O čem je český kurzarbeit
Cílem projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ je podpořit udržení pracovních míst u těch zaměstnavatelů, kteří se v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky v ČR nacházejí v přechodně obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu. Zaměstnavatelům bude umožněno, aby pro své zaměstnance v době, kdy jim nejsou schopni přidělit práci, realizovali odborný rozvoj. Tím dojde kromě udržení pracovních míst k naplnění druhého, neméně podstatného cíle projektu – zvýšení kvalifikace zapojených zaměstnanců a posílení jejich zaměstnatelnosti.
Pro jaké firmy je projekt určen
- V důsledku negativního vývoje ekonomiky mají firmy v meziročním kvartálním srovnání tržeb k počtu zaměstnanců zaměstnavatele pokles tržeb o více než 20 procent.
- Nejsou ve svých provozovnách schopni přechodně přidělovat svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
- Mají zájem využít dobu, po kterou nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci, pro vzdělávání a odborný rozvoj svých zaměstnanců.
Projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ bude realizován v období 17. 9. 2012 – 31. 8. 2015, přičemž vzdělávací aktivity musí být ukončeny k 30. 6. 2015.
„Vedlejšák“ není výjimkou ani v Německu
Oproti konci roku 2011 přibylo zaměstnanců s „vedlejšákem“ o více než 59 tisíc, což je nárůst o 2,3 procenta. V roce 2003 si přivydělávalo pouze 1,16 milionu Němců se stálým zaměstnáním. Odbory a levicoví politici tento fakt považují za alarmující. Stále více Němců se uchyluje k takzvanému „minijobu“ v oblasti maloobchodu a pohostinství. Pouze na tento druh zaměstnání je odkázáno na 7,5 milionu Němců.
Německé ministerstvo práce: Na vině může být příklon k pohodlí a konzumu
Německé ministerstvo za svůj výrok na téma přivýdělků sklidilo spíše negativní reakce. Domnívá se totiž, že se za tímto jevem může skrývat i sílící touha Němců po konzumu. Mluvčí ministerstva se tímto výrokem prý vysmála těm, kteří jsou v nesnadné životní situaci a minijob jim pomáhá vyřešit obtížnou životní situaci. Generální tajemnice opoziční sociální demokracie Andrea Nahlesová ho označila za „odtržený od reality“.
