Praha – Letošní hospodaření státu by mohlo skončit ve schodku 175 miliard korun. V dnešních Otázkách Václava Moravce to řekl náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Ministerstvo tak nyní počítá s ještě o deset miliard vyšším deficitem, než jaký odhadovalo teprve před měsícem. Už z minulé prognózy přitom jasně vyplývalo, že letošní schodek bude suverénně nejvyšší v dosavadní historii Česka.
„Problém je ten, že se zhoršuje výběr daní a pojistného na sociální zabezpečení, které jsou výrazně nižší než ve stejném období loňského roku,“ vysvětlil Hejduk příčiny navyšování deficitu. Ten se už na konci listopadu vyšplhal na 169,5 miliardy. Případné škrty v rozpočtu jsou už přitom podle Hejduka v tuto chvíli nereálné.
Ani 175 miliard by ale nemuselo být hranicí, na které se letošní schodek zastaví. Za příliš optimistický považuje nový odhad ministerstva hlavní ekonom Patria Finance David Marek. „Pokud se podíváme, jak se vyvíjely státní finance v prosinci v posledních několika letech, pak většinou v posledním měsíci vznikl deficit v řádu několika desítek miliard korun. Myslím, že 200 miliard korun bude hranice, která bude úspěchem,“ míní.
Podle Hejduka by ale letos v prosinci měl stát ve srovnání s předchozími lety vybrat víc na daních. Na druhou stranu už prý nehrozí žádné mimořádné výdaje. „Není důvod, aby se z listopadu na prosinec chování spotřebitelů a firem změnilo natolik, aby se příjmová stránka natolik zlepšila,“ oponuje Marek.
Podle vrchního ředitele České národní banky Pavla Řežábka začíná hospodaření českého státu sklouzávat na šikmou plochu. Stav veřejných financí v České republice by se mohl velice brzy přiblížit Lotyšsku nebo Maďarsku, tedy státům, které finanční krize odkázala na pomoc Mezinárodního měnového fondu. Česko přitom nemůže spoléhat ani na relativně nízkou míru zadlužení. „Výpůjční schopnosti našeho státu jsou na nějaké hranici, ta není tak velká jako ve vyspělých státech západní Evropy. Nemáme ani historii a nemáme ani takové jméno, takže naše výpůjční schopnost najednou může skončit,“ vysvětluje.
Brusel hodí Česku rozpočet na hlavu
Neutěšeného stavu českých veřejných financí si už začala všímat také Evropská komise. Tento týden dokonce Česku pohrozila zastavením přílivu dotací, pokud do roku 2013 nedostane schodek pod tři procenta HDP.
Ministr financí Eduard Janota musí do ledna poslat do Bruselu konvergenční program, ve kterém nastíní, jak hodlá Česko schodky snižovat, aby požadavek komise splnilo. Návrh rozpočtu na příští rok, který v současnosti leží v Poslanecké sněmovně, počítá se schodkem ve výši 5,3 procenta HDP. Do hospodaření státu v dalších letech už ale Fischerův úřednický kabinet nehodlá zasahovat a součástí konvergenčního programu tak podle Hejduka budou pouze čísla odpovídající střednědobému výhledu. Ten se snižováním deficitu nepočítá. V roce 2011 by se tak měl schodek zvýšit na 5,6, o rok později pak na 5,5 procenta vůči HDP.
„Samozřejmě s tímto podkladem nebude Evropská komise spokojena, proto nám konvergenční program vrátí,“ připustil Hejduk. Snižování deficitu pak bude záležitostí nové vlády, která vzejde z jarních voleb.
Současný ministr financí Eduard Janota upozorňuje, že státní finance se nepodaří udržet na uzdě bez změn zákonů. Mimo jiné bude třeba obnovit progresivní daň z příjmu. Lidé s příjmy nad 1,2 milionu ročně by podle Janoty mohli platit zhruba 25procentní daň. „Dovedl bych si představit, že by u těch nejnižších příjmů bylo zdanění třeba nižší, ale hlavně, aby bylo výhodnější než jakákoli podpora,“ uvedl ministr. Ani zavedení progresivního zdanění by ale problém deficitu nevyřešilo. Státní pokladně by přineslo jen pár miliard.
