Brusel - Česko je ukázkou ve světě neobvyklého paradoxu. Zatímco odvody zaměstnanců, zaměstnavatelů a podnikatelů na sociální pojištění patří k nejvyšším nejen v Evropě, ale i ve světě, výdaje státu na samotný sociální systém naopak patří k nejnižším. Pro Česko ovšem rovněž platí, že ve srovnání s ostatními zeměmi unie má nižší daně z příjmu.
Podle posledních statistik Eurostatu Česko ročně na sociální systém, do něhož patří veškeré sociální dávky včetně penzí, vynaloží částku odpovídající 12 procentům hrubého domácího produktu. Ve srovnání s ostatními členskými státy EU jde o jeden z nejnižších výdajů, unijní průměr činí 18,7 procenta. Z tohoto hlediska je nejštědřejším sociálním státem Dánsko s 22,4 procenta a nejméně štědrým Lotyšsko s 9,4 procenta; o moc více nevydá ani Slovensko s 9,8 procenta.
Přestože méně než Česko vydá na sociální systém v poměru k HDP jen šest zemí v EU, jsou příjmy českého rozpočtu ze sociálního pojištění vůbec nejvyšší z 31 členských států EU. Příjmy ze sociálního pojištění od zaměstnanců činí zhruba deset procent celkových příjmů rozpočtu. Ze sociálního pojištění, které platí zaměstnavatelé, je to dokonce více než 28 procent; dohromady tedy celkem 38 procent.
Nejvíce musí sáhnout do kapsy zaměstnavatel
Přestože se jednotlivé sociální systémy a odvody sociálního pojištění napříč Evropou a celým světem značně liší, za značnou výší těch českých stojí samotné sazby. Zaměstnanci sice odvádějí „jen“ 6,5 procenta ze své hrubé mzdy, ale zaměstnavatel za ně platí celkem 25 procent. Dohromady jde tedy o téměř třetinu výdělku zaměstnance.
Německý zaměstnanec pro srovnání odvádí na sociálním pojištění 9,95 procenta ze mzdy a stejnou částku dá státu i zaměstnavatel. Podobně jsou na tom Rakušané, kde zaměstnanec odvádí 10,25 procenta a zaměstnavatel 12,55 procenta. V obou zemích ale existují stropy pro placení sociálního pojistného, které jsou nastaveny výrazně níže než v Česku. Pro Česko ovšem rovněž platí, že ve srovnání s ostatními zeměmi unie má nižší daně z příjmu.
