České Palermo láká na lukrativní ceny

Praha - Někdo koupí dům za normální cenu, aby jej obratem prodal šťastnému kupci za cenu o několik milionů korun nižší. Takový lukrativní nákup však nebývá k mání jen tak pro někoho. Pro bývalého starostu Prahy 11 Dalibora Mlejnského však ano. V jihoměstském Palermu, jak se začalo přezdívat Praze 11 kolem roku 2010, se pozemky prodávaly za cenu několikrát nižší, než by byla cena obvyklá. Kauze, v níž už bylo obviněno na čtyři desítky osob za trestnou činnost týkající se prodeje obecního majetku pod cenou, se věnovala Jana Neumannová z Reportérů ČT.

Nahrávám video

V roce 2010 byla situace na Praze 11 poměrně bouřlivá. Místní politiky sledovala bezpečnostní agentura ABL. Tu v minulosti vlastnil Vít Bárta, předseda Věcí veřejných, po svém vstupu do politiky ji pak převedl na bratra. Zarážející na celé kauze bylo to, že sledování probíhalo i v rámci samotné ODS. Navíc se v té době začaly objevovat podezřelé prodeje pozemků. Podle Petra Lukeše (Hnutí pro Prahu 11), současného radního Prahy 11, Praha prodávala pozemky v té době za cenu třikrát až čtyřikrát nižší, než byla v té době a místě obvyklá.  

„My jsme byli v opozici a poukazovali jsme na to, že technologie a postupy, které používala tehdejší radnice, jsou v rozporu se zákonem. Byli jsme umlčeni s tím, že všechno je v pořádku,“ konstatuje současný starosta Prahy 11 Jiří Štyler (Hnutí pro Prahu 11).

Policie začala první kauzy na Praze 11 rozplétat zhruba před tři čtvrtě rokem. Obvinění padlo zatím kvůli prodeji tří pozemků. Vyčíslená škoda činí téměř 20 milionů korun. Trestní stíhání je vedeno pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby a pro porušení povinnosti při správě cizího majetku, při nejpřísnější právní kvalifikaci je zde trestní sazba trest odnětí svobody od pěti do dvanácti let, tvrdí Štěpánka Zenklová, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze.

ABL: sledování politiků
Zdroj: ČT24

Kam až tedy mohou vést nitky z jednoho prodeje pozemku a kdo na něm mohl vydělat? Podle realitního odborníka Otakara Schumy by se cena za metr čtvereční v tomto místě měla pohybovat mezi 6–7 tisíci korunami, což by vycházelo něco kolem 12–13 milionů za pozemek. „Jsme na velmi atraktivním místě s výbornou dostupností do centra, je to velice atraktivní místo na výstavbu bytových domů,“ zhodnotil Schuma. Jak však vyplynulo z informací poskytnutých mluvčím radnice Prahy 11 Miroslavem Dvořákem, pozemek o výměře 2 206 metrů čtverečních se prodal se za 3 921 560 korun - tedy za cenu zhruba 1 700 korun na metr čtvereční.

  • „Já jsem upozorňoval, že to není v souladu se zákonem, a další věc byla to, že se nám nelíbily vztahy mezi Prahou 11 a tím, kdo o ten prodej pozemku žádal, tj. společností Pátá investiční,“ říká Lukeš.

Neprodávalo se za tržní cenu

Radnice tenkrát prodala pozemek prý na základě ocenění ve znaleckém posudku, kterým cenu 1 700 korun na čtvereční metr obhajuje. Posudek ale není tržní cena, za niž by se měla taková nemovitost prodávat. Podle nezávislého právníka Petra Novotného je posudek, který si nechala zpracovat radnice, používán zpravidla pro finanční úřady, pro účely daně. FÚ totiž otázku tržní ceny neřeší. Ta se dá zjistit jedině řádnou soutěží. A podle realitního makléře Schumy by se jistě našla spousta developerů, kteří by o takový pozemek měli zájem. Jenže v tomto případě pozemek bez soutěže koupila Firma Pátá investiční, která, jak se ukázalo, měla s městskou částí společných obchodů daleko více. Mimo jiné bylo spojnicí i jméno právníka Vladimíra Zavadila.  

Zavadil je totiž na jedné straně členem představenstva Páté investiční, ale zároveň byl pravou rukou tehdejšího starosty Prahy 11 Dalibora Mlejnského. „Můj předchůdce exstarosta Mlejnský se bez svého právníka nikam nehnul, pro mě to je jednoznačně střet zájmů, aby firma dané osoby dávala služby, kupovala pozemky, potažmo zpět dávala stavební služby, kupovala pozemky a ještě poskytovala právní ochranu,“ říká současný starosta Štyler.

Zasedání městské části Prahy 11
Zdroj: ČT24

Částka, která byla na úřadu městské části dohledána a vyplacena právníku Zavadilovi, přitom činila téměř čtyři miliony korun. Za co? Za poskytování právních služeb, bez přesné specifikace. „Já osobně bych takovou fakturu nepřijal a neproplatil,“ dodává Štyler.   

Právník Zavadil v pozadí kauzy prezidentských voleb          

Kromě právních služeb Vladimíra Zavadila nechvalně proslavila ale i jiná kauza, spojená s prezidentskými volbami. Zavadil totiž stál za anonymním inzerátem, který varoval voliče, že prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg považuje odsun sudetských Němců za nespravedlivý a připravuje půdu pro vrácení majetku potomkům válečných zločinců. Za to si vysloužil pokutu 800 000 korun. Ta mu ale byla následně snížena jen na 20 tisíc korun.

Reportéři se ale zajímali i o další souvislosti s podezřelým obchodem na Praze 11. Pozemek pod cenou koupila firma Pátá investiční. A co další obchody, které v té době společnost dělala? Na katastru nemovitostí jsou i další smlouvy. A to na koupi luxusního rodinného domu na pražském Chodově. Bydlí v něm bývalý starosta Dalibor Mlejnský. Tedy ten, pod jehož vedením radnice prodávala pozemek, zadávala stavební zakázky či zakázky na právní služby.

Koupí za 11,5 milionu, prodá za 8 milionů

Nezávislý právník Petr Novotný poukazuje na to, že se jedná o prodej nemovitostí v katastrálním území Chodov, kdy prodávající prodává tyto nemovitosti za kupní cenu 11,5 milionu korun. Podle smlouvy pozemek koupila firma Pátá investiční a vzápětí jej prodává Tomáši Lochmanovi za kupní cenu ve výši 8 milionů, tedy o 3,5 milionu nižší, než za jakou ji pořídila. Podle realitního makléře Schumy určitě není možné, aby cena během tak krátké doby klesla.

Lochman, který dům od Páté investiční koupil, je přitom blízký spolupracovník Zavadila, podle obchodního rejstříku spolu sedí v několika firmách. Snaha o to je zkontaktovat však byla marná.

„Vzhledem k tomu, že trochu znám situaci na Jižním Městě, tak mi celá tahle věc nepřipadá naprosto divná a považuji to za celkem logickou záležitost, protože služba si vyžaduje protislužbu, a i když to není v souladu se zákonem, tak takové věci se zkrátka dějí. Ale už méně často se děje to, že se někdo o tyto záležitosti zajímá a že se to nakonec dostane například k soudům,“ uzavírá Lukeš.

Reportéři ČT jsou publicistický pořad, který mapuje aktuální politické i společenské kauzy. Vysílá se pravidelně každé pondělí od 21:30 na ČT1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 9 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 20 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled