Česká ekonomika je pátá nejrychleji rostoucí v Evropské unii

Česká republika byla v prvním čtvrtletí podle dostupných dat pátou nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. Vyšší meziroční růst v prvním čtvrtletí vykázaly Lotyšsko, Polsko, Slovinsko a Maďarsko. Vývoji hrubého domácího produktu pomáhala domácí spotřeba, stejně jako investice.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 4,4 procenta z 5,5 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,4 procenta. Informoval o tom předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

Česká ekonomika tak roste o zhruba dvě procenta více, než je průměr Evropské unie.

Rojíček ale upozornil ale, že dosud nejsou údaje o růstu irské ekonomiky za první čtvrtletí, která rovněž patří mezi nejrychleji rostoucí. 

Nahrávám video

Růst táhla nahoru spotřeba

„Příznivá ekonomická situace umožňuje růst výdělků domácností, které se nebojí utrácet. Zahraniční obchod naopak poprvé od roku 2013 k vývoji HDP nepřispíval,“ uvedl Rojíček. Podle něj nyní domácnosti více utrácí za dlouhodobé investice, jako jsou auta nebo bydlení, ale do statistik se promítá i to, že si domácnosti dopřávají i krátkodobé a střednědobé investice jako kvalitní potraviny nebo oděvy.

V rámci Unie má navíc Česko nejnižší míru nezaměstnanosti nepřetržitě od roku 2016. „Výborných výsledků dosahuje také míra zaměstnanosti, blíží se 75 procentům a je aktuálně nejvyšší v historii,“ uvedl předseda ČSÚ. Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších.

Zahraniční obchod a český export byl srážen dolů významným nárůstem importu. To souvisí s tím, že se dařilo spotřebě domácností, které nakupovaly elektroniku. Dalším faktorem byly vyšší korporátní investice, které jsou importně náročné. Když se staví nová výrobní linka, tak se spousta komponentnů musí importovat ze zahraničí.
Michal Stupavský
investiční specialista společnosti Conseq

Zároveň ale upozornil, že nedostatek zaměstnanců brzdí firmy v jejich dalším rozvoji. Důvodem je mimo jiné i růst mezd a tím nákladů firem. Růst průměrné mzdy byl totiž v prvním čtvrtletí nejvyšší za posledních deset let.

Nedostatek pracovníků pak vede firmy i k tomu, že investují více do strojů a zařízení. „Je to dáno tím, že firmy částečně nahrazují chybějící pracovní sílu těmito investicemi,“ dodal Rojíček.

Meziroční inflace v prvním čtvrtletí činila 1,9 procenta. Nejvíce k růstu cen přispěly vyšší náklady na bydlení a ceny potravin. Jde přitom o nejvýznamnější složky spotřeby domácností, upozornil Rojíček.

Zároveň upozornil, že rostou i ceny nemovitostí. Ve druhém čtvrtletí loni stouply ceny starších bytů meziročně o pětinu, na počátku letoška statistici zaznamenali oslabení růstu.

Naopak příspěvek automobilového průmyslu k růstu ekonomiky se zmenšil. Odvětví zpomalilo v prvním čtvrtletí a to zasáhlo celý průmysl. V prvním čtvrtletí vzrostl průmysl o čtyři procenta, zatímco na konci loňského roku to bylo zhruba osm procent. „Výrobci automobilůpřispěli k růstu celého odvětví nejméně od poloviny roku 2013,“ dodal Rojíček.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 13 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 16 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled