Praha – Lidé se odvracejí od stavebního spoření. Počet nových smluv meziročně klesl o 120 tisíc, tedy zhruba o čtvrtinu. Kdyby se měla popularita produktu měřit tím, kolik se toho o něm namluvilo, stavební spoření by po letošku mělo být na výsluní. Opak je ovšem pravdou. Hádky politiků, omezení státní podpory a strach lidí z budoucnosti oblíbenému „stavebku“ podtrhávají nohy.
Češi už o stavební spoření nemají zájem
V roce 2003 se kvůli stavebnímu spoření stály fronty. Osm let nato něco takového nehrozí. Během posledních devíti měsíců uzavřeli Češi o 119 tisíc nových smluv méně než ve stejném období roku 2010. O 293 tisíc klesl i celkový počet smluv. Podle spořitelen jsou za menším zájmem Čechů klesající úroky, ale hlavně snížení státní dotace. Ministr financí si naopak libuje. Státní kasa ušetří až šest miliard ročně. „Ministerstvo financí nevidí důvod, proč zvýhodňovat jeden produkt oproti jiným produktům,“ uvedl Radek Urban, náměstek ministra financí.
Státní podpora činí v současnosti 2 000 korun
Ministerstvo financí snížilo státní podporu ze tří tisíc na dva tisíce korun ročně a spořitelny teď bojují o každého klienta. Ke konci roku proto rozjíždějí marketingové akce. „Snažíme se klientům vysvětlit, že stavební spoření je i s dvoutisícovou státní podporou stále výhodné,“ říká mluvčí Modré Pyramidy Hana Vaněčková.
Zájem o stavební spoření
„Podmínky se mění, vůbec řekl bych, že je to taková nehoráznost. Jsou lepší nějaký způsoby, jak financovat,“ myslí si oslovený Pražan. Lidé své úspory postupně začínají přesouvat jinam, například do státních dluhopisů a životních pojistek. Zkušenější investoři se také mohou poohlédnout například po zlatu nebo po akciích, dodává hlavní analytik Patria Finance David Marek.
V Rakousku jen 920, v Rumunsku i 6 400 korun
Na účty stavebního spoření posílají své peníze lidé i na Slovensku, v Německu nebo Chorvatsku. Třeba Rakušané od státu letos mohou dostat příspěvek 920 korun, v Německu 1 150 korun a nejvíc si své spořivé občany hýčká Rumunsko. Ročně od státu mohou vyinkasovat až 6 400 korun.
Reportáž Olgy Málkové a Hany Vorlíčkové (zdroj: ČT24)