Ceny potravin v Rusku rostou, vláda mírní embargo

Moskva – Rusové si stále víc stěžují na růst maloobchodních cen potravin. Jídlo zdražilo poté, co Kreml zakázal dovoz většiny produktů ze západních zemí – například cena drůbežího masa stoupla v přepočtu o téměř 60 korun za kilo. Znepokojivá je situace v Kaliningradské oblasti, která se zbytkem Ruska nesousedí a je z velké části závislá na dovozu z pobaltských států a Polska. Ruská vláda mezitím vyňala ze seznamu zakázaných západních potravin některé specifické produkty.

Jak uvedla agentura Interfax, v Rusku rostou o desítky rublů ceny masa, zejména drůbežího, mléka, sýrů, ovoce i zeleniny. Ruská obchodní inspekce okamžitě po vyhlášení embarga zahájila každodenní sledování trhu – snažila se tak zabránit šíření nákupní paniky a skokovému růstu cen. V řadě měst fungují „horké linky“, jejichž prostřednictvím si kupující mohou stěžovat. Nejvíc telefonátů zaznamenali kontroloři ve velkých městech, třetina jich prý přišla z Moskvy.

JAK SE V RUSKU ZVÝŠILY CENY?

  • 1kg kuřecích prsou – původně 200 rublů (116 Kč), nyní 230 až 300 rublů (133 až 174 Kč)
  • 1l mléka – původně 40 rublů (23 Kč), nyní 55 až 62 rublů (31 až 36 Kč).
  • 1kg sýra – původně 280 rublů (162 korun), nyní 335 až 480 rublů (194 až 278 Kč)

Výnos blokující dovoz potravin ze zemí Evropské unie vydal Kreml v reakci na protiruské sankce. Ty vyhlásila Evropská unie spolu se Spojenými státy, aby potrestala Moskvu za údajné vměšování do ukrajinské krize.

Ruský kabinet nicméně po dvou týdnech trvání embarga rozhodl, že ze seznamu zakázaných potravin vyjme některé produkty. Jedná se spíše o specifické a méně významné položky jako například některé druhy rybího potěru (lososů a pstruhů), bramborovou sadbu, semena a sazenice některých druhů zeleniny a luštěnin, bezlaktózové mléčné výrobky či vitaminové a minerální doplňky. Jak poznamenala agentura Reuters, opětovným dovozem těchto produktů může Rusko podpořit rozvoj domácí potravinové výroby.

Ruský supermarket
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

Velké problémy působí embargo obyvatelům Kaliningradské oblasti, enklávy sevřené mezi Litvou a Polskem, která se zbytkem ruského území nesousedí. Zásobování tamních obchodů je v mnoha případech závislé na dovozu ze zemí EU. Ruský ministr obchodu Nikolaj Fjodorov už obyvatelům Kaliningradské oblasti slíbil, že režim sankcí se v jejich případě bude řešit „odděleně“.

Na hraničních přechodech s Litvou se navíc podle kaliningradských médií tvoří obrovské fronty, protože ruští celníci u každého zboží prověřují zemi původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...