Ceny benzinu a nafty poskočily vzhůru. Nejvíc zaplatí řidiči v Praze a na Vysočině

Pohonné hmoty zdražily v Česku v uplynulém týdnu o dvě desítky haléřů. Cena benzinu Natural 95 stoupla o 22 haléřů na 30,48 koruny za litr a cena nafty o 21 haléřů na 29,52 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS. Zdražování tak zrychlilo po minulých týdnech, kdy ceny stagnovaly nebo rostly jen o jednotky haléřů.

Z jednotlivých regionů mají nejvyšší průměrné ceny paliv stejně jako před týdnem Praha a Vysočina. Praha má z celého Česka nejdražší benzin, řidiči koupí ve městě litr v průměru za 31,08 koruny. Vysočina má zase nejdražší naftu s 30,25 koruny za litr.

Benzin se dostal kromě Prahy nad 31 korun už právě jen na Vysočině, kde stojí 31,02 koruny. Nafta stojí přes 30 korun kromě Vysočiny také v Praze, kde přijde na 30,19 koruny, a v Plzeňském kraji, kde stojí 30,09 koruny.

Nejlevnější je naopak benzin v Ústeckém kraji a nafta v Královéhradeckém kraji. Litr Naturalu 95 koupí motoristé v Ústeckém kraji za 30,02 koruny a litr nafty v Královéhradeckém kraji za 29,05 koruny.

Otázka vývoje ropy

Podle analytiků bude růst cen u tuzemských čerpacích stanic pokračovat i v nejbližších týdnech. „Ceny pohonných hmot by měly v nejbližších dvou týdnech mírně růst. Poté mohou začít klesat, pokud se nevyhrotí situace na Blízkém východě,“ řekl ČTK hlavní analytik BH Securities Martin Vlček.

Ceny paliva totiž ovlivňuje cena ropy a v současnosti panuje napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem, což jsou přední členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), zároveň Saúdskou Arábií o víkendu otřásl protikorupční zátah, v rámci něhož byli pozatýkáni princové, současní i bývalí ministři a vlivní podnikatelé.

Ohledně vývoje cen pohonných hmot je pak méně optimistický analytik Finlord Boris Tomčiak. „V nejbližším týdnu předpokládáme další růst cen pohonných hmot až o 20 haléřů na litr. Cena ropy Brent vyskočila nad 62 dolarů za barel a je možné, že v listopadu bude atakovat i více než 65 dolarů za barel,“ uvedl.

Podle Tomčiaka ropa zdražuje především kvůli informacím, že na listopadovém zasedání kartelu OPEC se s největší pravděpodobností schválí prodloužení limitu na její těžbu, který odsouhlasila před rokem a se kterým se nyní počítá jenom do března příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 1 hhodinou

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 12 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...