Ceny benzinu a nafty poskočily vzhůru. Nejvíc zaplatí řidiči v Praze a na Vysočině

Pohonné hmoty zdražily v Česku v uplynulém týdnu o dvě desítky haléřů. Cena benzinu Natural 95 stoupla o 22 haléřů na 30,48 koruny za litr a cena nafty o 21 haléřů na 29,52 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS. Zdražování tak zrychlilo po minulých týdnech, kdy ceny stagnovaly nebo rostly jen o jednotky haléřů.

Z jednotlivých regionů mají nejvyšší průměrné ceny paliv stejně jako před týdnem Praha a Vysočina. Praha má z celého Česka nejdražší benzin, řidiči koupí ve městě litr v průměru za 31,08 koruny. Vysočina má zase nejdražší naftu s 30,25 koruny za litr.

Benzin se dostal kromě Prahy nad 31 korun už právě jen na Vysočině, kde stojí 31,02 koruny. Nafta stojí přes 30 korun kromě Vysočiny také v Praze, kde přijde na 30,19 koruny, a v Plzeňském kraji, kde stojí 30,09 koruny.

Nejlevnější je naopak benzin v Ústeckém kraji a nafta v Královéhradeckém kraji. Litr Naturalu 95 koupí motoristé v Ústeckém kraji za 30,02 koruny a litr nafty v Královéhradeckém kraji za 29,05 koruny.

Otázka vývoje ropy

Podle analytiků bude růst cen u tuzemských čerpacích stanic pokračovat i v nejbližších týdnech. „Ceny pohonných hmot by měly v nejbližších dvou týdnech mírně růst. Poté mohou začít klesat, pokud se nevyhrotí situace na Blízkém východě,“ řekl ČTK hlavní analytik BH Securities Martin Vlček.

Ceny paliva totiž ovlivňuje cena ropy a v současnosti panuje napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem, což jsou přední členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), zároveň Saúdskou Arábií o víkendu otřásl protikorupční zátah, v rámci něhož byli pozatýkáni princové, současní i bývalí ministři a vlivní podnikatelé.

Ohledně vývoje cen pohonných hmot je pak méně optimistický analytik Finlord Boris Tomčiak. „V nejbližším týdnu předpokládáme další růst cen pohonných hmot až o 20 haléřů na litr. Cena ropy Brent vyskočila nad 62 dolarů za barel a je možné, že v listopadu bude atakovat i více než 65 dolarů za barel,“ uvedl.

Podle Tomčiaka ropa zdražuje především kvůli informacím, že na listopadovém zasedání kartelu OPEC se s největší pravděpodobností schválí prodloužení limitu na její těžbu, který odsouhlasila před rokem a se kterým se nyní počítá jenom do března příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 38 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...