Brusel – Po roce 2013 by měl definitivně skončit současný systém přidělování evropských dotací, který výrazně diskriminuje zemědělce z nových členských zemí EU. Počítá s tím Evropská komise v novém návrhu společné zemědělské politiky. Pro všechny státy unie sice nadále nebude platit jednotná sazba, každý farmář nehledě na státní příslušnost ale získá záruku, že nebude dostávat méně než určité procento z celoevropského průměru.
Z evropského rozpočtu dnes zemědělci dostávají v průměru 250 eur na jeden hektar obdělávané půdy. Mezi starými a novými členskými státy, mezi nimiž je i Česko, ovšem panují obrovské rozdíly. Zatímco například Řekové získávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši jen 100 eur. „Současný systém má různá pravidla pro země EU 15 (staré členské státy) a EU 12 (nové členské státy), která nemohou po roce 2013 pokračovat,“ řekl novinářům eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos. Bližší podrobnosti ale komise nezveřejnila.
O úplném zrovnoprávnění starých a nových členských států ale nemůže být řeč. Velké země jako Francie nebo Německo budou podle analytiků vždy dostávat víc. „Ty ekonomiky jsou rozdílné a taky zaměstnanci stojí víc ve Francii, půda stojí víc ve Francii než u nás, takže my dostaneme nějakou částku, která sedí k naší ekonomice,“ vysvětluje analytička sdružení europium Tereza Svačinová.
Juraj Chmiel, náměstek ministra zemědělství:
„Základ (dotace) by měl být stejný ve všech členských zemích Evropské unie a na něj se budou navazovat určité nadstavbové platby, které ještě nejsou specifikovány a které pak budou tématem do diskuse.“
Proti původním obavám českých zemědělců dnešní návrh neobsahuje úvahy o přechodném období, ve kterém by státy mohly dorovnávat platby z evropského či národního rozpočtu, což by v podstatě na několik let zakonzervovalo současný stav.
Česko ale naopak může mít problém s návrhem na zastropování přímých plateb pro velké farmy. Takový návrh existoval již v minulosti, ale unie od něj ustoupila právě kvůli námitkám Čechů či Němců, kteří mají zemědělství ve východní části země tvořené právě velkými farmami. V Česku průměrná výměra farmy činí 84 hektarů, zatímco celoevropský průměr je 13 hektarů. „Sdružování zemědělců do větších celků a z toho pramenící zefektivnění zemědělské výroby by mělo být spíše podporováno, a ne naopak trestáno,“ uvedl český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL).
Celkově by měl být unijní rozpočet pro zemědělce zachován po roce 2013 na zhruba stejné úrovni jako v současnosti. Zemědělcům dnes patří zrhuba dvě pětiny celého rozpočtu EU, tedy zhruba 55 miliard eur. Tato částka ale ještě může doznat značných změn, protože stále ještě nezačala dlouho očekávaná jednání o rozpočtu unie pro roky 2014 až 2020.
Zemědělské dotace by ovšem nově měly být vázány i na ochranu životního prostředí. Podle Evropské komise společná zemědělská politika není jen pro farmáře, ale i pro občany. „Evropské zemědělství musí být konkurenceschopné nejenom ekonomicky, ale i z hlediska ochrany životního prostředí,“ dodal Ciolos.
