Britské akcie ve středu podruhé za sebou posílily a jejich hlavní index FTSE 100 uzavřel na nejvyšší úrovni od letošního dubna. Během uplynulých dvou obchodních seancí tak smazal veškeré ztráty, které utrpěl po čtvrtečním referendu, v němž se Britové vyslovili pro odchod Británie z Evropské unie, tedy pro takzvaný brexit.
Index FTSE 100, který zahrnuje stovku předních britských podniků, v úterý stoupl o 3,6 procenta na 6360,06 bodu. Minulý čtvrtek, tedy před vyhlášením výsledků referenda, přitom uzavřel na 6338,10 bodu. Index menších britských firem FTSE 250 nicméně od čtvrtka nadále ztrácí zhruba osm procent.
Index britského bankovního sektoru stoupl o 2,5 procenta. Od čtvrtečního referenda však akcie britských bankovních společností stále ztrácejí zhruba 12 procent, napsala agentura Reuters.
Posilovala i britská libra. Vůči dolaru vykazovala kolem 19:30 nárůst 0,8 procenta na 1,3453 USD. V pondělí se přitom propadla až na 1,3122 USD, tedy na nejnižší úroveň od poloviny roku 1985.
Zotavuje se i kontinentální Evropa
V růstu pokračovaly také akcie v kontinentální Evropě. K jejich zotavování z hlubokého dvoudenního propadu, vyvolaného šokem z rozhodnutí Británie odejít z Evropské unie, dopomáhá růst cen ropy a naděje na další uvolnění měnové politiky.
Západoevropský index FTSEurofirst 300 si ve středu připsal přes tři procenta a uzavřel na 1290,86 bodu. Již v úterý stoupl o 2,6 procenta poté, co v předchozích dvou dnech ztratil kolem 11 procent. Ve středu stoupl například také německý index DAX o 1,8 procenta či francouzský CAC o 2,6 procenta.
Hlavní americké indexy završily středeční obchodování růstem mezi 1,6 až 1,9 procenta.
Ceny ropy začaly růst
Světové ceny ropy rostly i ve středu, už druhý den po sobě. Přispělo k tomu zmírnění obav z odchodu Británie z Evropské unie a zpráva o dalším poklesu zásob v USA. Ceny ropy podporuje i hrozba stávky zaměstnanců v norském ropném sektoru a krize v energetickém sektoru Venezuely.
Ceny ropy Brent se tak ve středu před 20:00 pohybovaly kolem 49,95 dolaru za barel, což představovalo střední nárůst o 2,8 procenta.
Evropská centrální banka bude vyčkávat
Evropská centrální banka nebude pospíchat s uvolněním své měnové politiky v reakci na rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Úlevou pro banku je klidnější reakce na trhu, než se čekalo. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na několik zdrojů.
Prezident ECB Mario Draghi v úterý řekl, že hlasování o brexitu mělo negativní dopad na akcie bank v eurozóně, a zapůsobí také zřejmě jako brzda růstu ekonomiky eurozóny. Vyvolává také zásadní otázky o budoucnosti EU. Rozhovory se zhruba desítkou úředníků obeznámených s myšlením ECB ukázaly, že banka získala jakýsi pocit jistoty z oživení na trhu v tomto týdnu a vzhledem k nedostatku důkazů o skutečném dopadu brexitu zatím zřejmě zaujme vyčkávací pozici.
Zdroje upozornily, že nouzová swapová linka, což je dohoda mezi centrálními bankami o vzájemné výměně měn za specifické kurzy, která měla poskytnout eura britským bankám v případě stresu, nebyla zatím aktivována. Na rozdíl od toho, co se stalo při krachu v roce 2008, finanční trhy fungovaly i přes vysoké ztráty libry a některých akcií hladce.
Hollande: Clearing by měl opustit Londýn
Není důvod, aby londýnské finanční centrum City zůstalo centrem pro zúčtování operací v eurech, tzv. clearing, pokud Británie opustí jednotný trh Evropské unie. Na vypořádání těchto transakcí by se měla připravit další finanční centra v Unii. Řekl to francouzský prezident François Hollande.
Clearing je bezhotovostní platební styk, který funguje mezi bankami. Každá banka má v clearingovém centru svůj účet, na který přicházejí platby od jiných bank a jsou z něj prováděny platby jiným bankám. Vyrovnání pohledávek a závazků se uskutečňuje vzájemným započítáváním všech pohledávek a závazků, které se dá vyřešit jedinou platební operací za stanovené období.
Hollande rovněž bagatelizoval středeční varování francouzského kontrolního úřadu, že Francie možná v příštím roce překročí plánovaný schodek. Uvedl, že úřad je z podstaty skeptický k vládním cílům, napsala agentura Reuters.
Británie dál čeká rekordní prodej aut
Rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii nebude mít v krátkodobém horizontu vliv na prodej aut v Británii. Na konferenci v Londýně to ve středu řekl šéf evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Erik Jonnaert.
Potvrdil tak vyjádření britské automobilové asociace, která uvedla, že neplánuje měnit svůj výhled na letošní rok, který počítá s rekordním prodejem. „Skutečně nečekám, že by měl brexit v nejbližší době na prodej nějaký vliv,“ řekl podle agentury Reuters Jonnaert. Británie je druhým největším automobilovým trhem v Evropě.
Podle britského svazu automobilového průmyslu SMMT měli britští prodejci o víkendu po referendu stejný počet klientů jako před hlasováním. Ředitel SMMT Mike Hawes poznamenal, že tempo růstu prodeje aut v Británii v posledních měsících zpomalilo, trh však zůstává stále silný a sdružení nevidí důvod pro změnu výhledu.
