Bělorusko uvolnilo kurz ve směnárnách, fronty před nimi nezmizely

Minsk/Moskva – Devalvace běloruského rublu už se dotkla i kurzu v bankovních a pouličních směnárnách. Bělorusko totiž dnes rozšířilo devalvaci i na tyto transakce. Hodnota rublu k dolaru ihned ve směnárnách ztratila 30 procent. Rusko mezitím vybídlo Minsk, aby nespoléhal na jeho pomoc a vzhledem ke své měnové a platební krizi se snažil získat finance jinde.

Lidé dál čekají před bankami na výměnu rublů za tvrdou měnu

Odpovědí bank na uvolnění kurzu v transakcích s obyvateli bylo snížení kurzu rublu zhruba o třetinu. Dlouhé fronty však před finančními institucemi nezmizely ani po tomto kroku. Lidé stále nejsou ochotni prodávat nedávno zakoupené valuty a centrální banka do bankovních směnáren nic nedodává. Běloruští vývozci mají nadále povinnost prodávat 30 procent svých devizových příjmů centrální bance za oficiální, nyní již vysoce nadhodnocený kurz. Centrální banka pak může tyto peníze prodat vybraným bankám a podnikům, rovněž za uměle výhodný kurz.

Běloruská měna měla problémy již minulý měsíc, kdy oslabila o více než třetinu poté, co běloruská centrální banka udělala první krok k devalvaci a zrušila omezení pro pohyb kurzu domácí měny na mezibankovním trhu. Minsk se donedávna devalvaci bránil, prudký růst deficitu na běžném účtu a hromadné skupování deviz občany mu však nakonec nedaly jinou možnost.

Bělorusové doufají, že je zachrání Moskva

Země je navíc v hluboké hospodářské krizi a spoléhá na to, že mu z ní pomůže sousední Rusko. Ruský ministr financí Alexej Kudrin dnes ale uvedl, že sama Moskva Minsku úvěr neposkytne, a k dispozici tak bude jen jedna miliarda dolarů (asi 17 miliard korun) od Euroasijského ekonomického společenství (EES), které seskupuje několik bývalých zemí Sovětského svazu. Bělorusko však požádalo Moskvu o miliardu dolarů, po společenství chtělo dalších 1,7 miliardy.

Moskva ale Bělorusko stále více kritizuje. Do letošní krize se Bělorusko dostalo hlavně kvůli extravagantním státním výdajům současného prezidenta Alexandra Lukašenka před prosincovými prezidentskými volbami. Ruští činitelé vyzvali Bělorusko, aby zpružnilo kurz měny a privatizovalo část z rozsáhlého státního majetku. Podle Kudrina by jen letos mohlo Bělorusko získat na privatizaci dvě miliardy dolarů.

Alexandr Lukašenko
Zdroj: www.isifa.cz/ISIFA/EPA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 18 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
18. 8. 2026

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
18. 8. 2026

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.