Praha - Podle ekologů lze až polovinu tepla v České republice vyrábět z obnovitelných zdrojů. Dnes tvoří přibližně 13 procent. Studie zpracovaná Asociací pro využití obnovitelných zdrojů energie uvádí, že potenciál obnovitelných energií bude v roce 2050 až 171 petajoulů. V reakci na studii pak Teplárenské sdružení uvedlo, že v současné energetické náročnosti většiny bytů je poloviční podíl obnovitelných zdrojů nereálný.
Až polovina tepla v České republice by mohla pocházet obnovitelných zdrojů
Teplárenské sdružení však zároveň vyjádřilo souhlas s plánem využít vedle obnovitelných i druhotné zdroje energie. Patří mezi ně například odpadní teplo z hutí a skláren nebo ze spalování odpadu. „Je potřeba zároveň větší šetrnost a snaha o zastavení nárůstu spotřeby energií," shrnul postoj sdružení jeho mluvčí Pavel Kaufmann.
Podle statistiky ministerstva průmyslu a obchodu získala Česká republika v minulém roce z obnovitelných zdrojů 46 petajoulů tepla. „Z fosilních paliv je žádoucí především co nejdříve vytěsnit hnědé uhlí," vypíchl jeden ze závěrů studie její autor Jan Motlík. Hnědé uhlí se přitom v současné době podílí na vytápění zhruba z poloviny.
V České republice je v provozu 40 kotelen na biomasu. V jedné třetině z nich se spaluje kromě biomasy i zemní plyn, uhlí a topné oleje. Biokotelny teplem z fytomasy (paliva rostlinného původu) zásobují asi 18 000 domácností.
„Pokud bychom měli z obnovitelných zdrojů získávat polovinu tepla, mluvíme o stokrát větším počtu domácností. Obnovitelné zdroje by tedy musely dodat energii pro 1,8 milionu bytů," shrnuje situaci Kaufmann.
„Celkové náklady na technologii spalování fytomasy, rozvody a další teplárenská zařízení se u některých biokotelen blíží částce dvou miliard korun," dodává mluvčí Teplárenského sdružení. Hnutí Duha však ústy Vojtěcha Koteckého oponuje, že se zdokonalením technologií bude klesat i jejich cena.
V zelené energii má Česká republika stále co zlepšovat
Roku 2007 se v biokotelnách spálilo 200 000 tun dřevní hmoty, slámy, kůry, štěpků a energetických plodin. Ty odběratelům dodaly přes jeden petajoule tepla a zhruba 12 gigawatthodin elektřiny. Zbytek dodaného zeleného tepla pochází ze spalování biomasy v elektrárnách i domácnostech.
„Ve využití sluneční energie na obyvatele jsme dnes sotva na čtvrtině průměru Evropské unie. Biomasy pak pro získání tepla využíváme sedmkrát méně než například sousední Rakousko," shrnuje situaci Edvard Sequens z ekologické organizace Calla.
Třináctiprocentní podíl obnovitelných zdrojů na energiích, navržený pro Českou republiku Evropskou unií, je podle ekologů zbytečně podhodnocený. Už v roce 2020 by podle nich mohla republika dosáhnout 18% obnovitelných zdrojů.
Řešení soběstačnosti zelené energie se nabízí, provází je však kontroverze
Ekologické organizace Calla a Hnutí Duha představily hlavní teze možné podpory pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů energie. Navržený zákon by podle nich měl spočívat v pevně a na dostatečně dlouhou dobu stanoveném příplatku (bonusu) ke každému gigajoulu tepla vyrobenému z obnovitelných zdrojů energie. Bonus by se vztahoval především na obecní či podnikové výtopny, bytové kotelny a jim podobné zdroje. Fond, z něhož by se bonus vyplácel, by měly tvořit poplatky výrobců tepla využívajících fosilní zdroje.
„Podpora čistého tepla by měla vyrovnat podmínky na trhu," vysvětluje Sequens. Výzvu k přijetí navržené normy již podle něj podepsalo 92 obcí, 65 podnikatelských subjektů včetně zemědělských družstev i mnoho jednotlivců. Na podobném principu již u nás několik let funguje podpora zelené elektřiny - její výrobci si mohou vybrat mezi vyšší garantovanou cenou za elektřinu a zeleným bonusem.
Podle ekologů by měl stát rovněž zřídit grantový program s alespoň miliardovým rozpočtem, kterým by pomohl domácnostem s nákupem solárních kolektorů, kotlů na biomasu a tepelných čerpadel.
Kaufmann však s případnými dotacemi nesouhlasí: „Dotace a podpory, s jakými jsme se dosud při podobných snahách setkali, vedly a vedou spíše k deformaci trhu a výnosnému podnikání několika vyvolených."