Antivirová firma Avast uzavře divizi Jumpshot, která je kritizovaná za prodej citlivých dat

Společnost Avast oznámila, že přestane prodávat jakákoli data o svých uživatelích. Odborné magazíny PCMag a Motherboard upozornily, že její antivirový program shromažďuje údaje o chování lidí na internetu a ta je pak možné přiřadit ke konkrétním lidem. Avast tvrdí, že marketingovým společnostem nabízel jen anonymní informace a o této možnosti nevěděl. Akcie firmy na pražské burze od pondělí ztratily přibližně 25 procent.

Avast zavře svou divizi Jumpshot, která data o uživatelích zpracovává. Antivirový gigant čelil kritice, že Jumpshotu předává údaje o aktivitách konkrétních uživatelů na internetu a že tato divize je pak prodává svým klientům. Činnost Jumpshotu se Avast rozhodl ukončit s okamžitou platností.

Společnost Jumpshot začala služby nabízet v roce 2015 s cílem „poskytovat marketérům trendové analýzy a statistiky týkající se nákupních zvyklostí, které jsou anonymní“. Časopis PCMag ale začátkem tohoto týdne uvedl, že informace, které Avast prodává třetím stranám, je možné zpětně spojit s konkrétními osobami.

  • Avast založili v roce 1988 čeští výzkumníci Eduard Kučera a Pavel Baudiš, firma je jedním z průkopníků počítačového zabezpečení. V roce 2016 Avast koupil konkurenční českou antivirovou firmu AVG. Avast je podle objemu tržeb druhou největší antivirovou firmou na světě za americkou společností Symantec. V Česku Avast zaměstnává 1200 lidí, z toho tři čtvrtiny ve výzkumu a vývoji.

Generální ředitel Avastu Ondřej Vlček v rozhovoru pro ČT mezi jiným uvedl, že nemá žádné informace o prodeji dat o konkrétních uživatelích. Domnívá se proto, že Avast neudělal nic špatného.

Přesto se firma zákazníkům omluvila, rozhodla se celou věc přehodnotit a Jumpshot uzavřít a veškerou datovou analytiku přestat v Avastu dělat.

6 minut
Rozhovor s generálním ředitelem Avastu Ondřejem Vlčkem
Zdroj: ČT24

 Jumpshot má hlavní sídlo v San Francisku a celkově na světě zaměstnává více než 200 zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny v Česku. „Všem zaměstnancům nabídneme atraktivní kompenzační balíčky a personální podporu, aby mohli rychle najít novou práci. Budeme se snažit převést zaměstnance do otevřených pozic společnosti Avast,“ řekla mluvčí Dominika Kalašová.

Firmu Jumpshot z větší části Avast vlastní, 35procentní podíl ale před časem prodal firmě Ascential. Ta ve čtvrtek uvedla, že podíl prodá zpět Avastu, který vrátí kupní cenu a zaplatí jí další výdaje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 54 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...