Geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí letos v Česku nikdo pole neosel. Sdělila to mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Loni klesly meziročně plochy o 92 procent, když geneticky modifikovanou kukuřici zasel jediný pěstitel na 75 hektarech na Pardubicku.
Ministerstvo již dříve hovořilo o poklesu, protože je odbyt tohoto typu kukuřice problematický. Dalším důvodem byla administrativní zátěž pro pěstitele.
V roce 2008, kdy byla GM kukuřice v republice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů.
- Plodina se v ČR používala jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina k výrobě bioethanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům.
- Šlo o jedinou geneticky modifikovanou plodinu, která se v ČR mohla pěstovat.
- GM kukuřice se pěstuje kvůli odolnosti proti škůdci zavíječi kukuřičnému, jehož výskyt ale dlouhodobě klesá.
„Já už sám nevím, kde je hranice, co je GMO a co není GMO. Tím, že šlechtíte hybridy kukuřice nebo sóji, tak stále vylepšujete genetickou výbavu rostlin,“ řekl poradce pro sektor zemědělství a ekoenergií Mojmír Severin. V minulosti očekával, že by se mohla GM kukuřice používat do bioplynových stanic, což ale zemědělci podle něj nevyužívají.
Plocha osetá geneticky modifikovanými plodinami na celém světě po poklesu v roce 2015 loni opět vzrostla, hlavně díky Brazílii a Spojeným státům. Celkem bylo GM plodinami podle mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA osázeno rekordních 185,1 milionu hektarů, o tři procenta více než v roce 2015.
