Filadelfie se stala prvním velkým americkým městem, které zdanilo sladké šumivé nápoje, píše list Financial Times. Město, kde trpí nadváhou nebo obezitou téměř každý sedmý dospělý a každé čtvrté dítě, se proti nezdravému stravování rozhodlo tvrdě bojovat. Naopak nápojový průmysl utrácí miliony za reklamu s cílem jakékoliv zdanění zablokovat. Zdejší městská rada dala konečný souhlas k dani ve výši 1,5 centů za unci (zhruba 30 ml) na sladké nápoje. Typická plechovka o obsahu 355 mililitrů nyní bude tak o 18 amerických centů dražší. Pro další města je to impuls, že by také mohla uspět.
Zdanění sladkých bublikových nápojů v pátém největším městě USA představuje pro nápojový průmysl velkou ránu. Firmy, jako jsou Coca Cola či Pepsi, se takovému kroku dlouhodobě brání. Podle listu Washington Post nápojářské firmy zatím úspěšně odrazily 45 podobných návrhů po celé zemi. Neuspěly pouze před dvěma lety ve městě Berkeley v Kalifornii, jehož populace je však mnohem menší než ta ve Filadelfii.
Zdanit společnosti, které přispívají k rekordní spotřebě cukru a následné obězitě, se zřejmě pokusí i několik dalších amerických měst. Uvažuje o tom například San Francisco nebo Boulder v Coloradu.
„Tato akce městské rady a starosty tváří v tvář tlaku silného průmyslu je výhrou nejen pro zdraví a pohodu zdejších dětí, ale celou společnost,“ řekl doktor Jim Krieger, výkonný ředitel organizace Healthy Food America.
Podle demokratického starosty Jima Kenneyho nová daň „pomůže zlepšit vzdělávání, zdraví a prosperitu dětí a rodin pro celé město v příštích letech“. Zároveň je odhodlán využít 91 milionů dolarů, které by měl tento krok městu přinést, na rozšíření programů pro děti mladších pěti let, komunitní školy nebo investice v parcích a rekreaci ve městě, které se svojí 26% mírou chudoby patří mezi nejchudší ve Spojených státech.
ABA, asociace sdružující nápojářské firmy v Americe, však již varovala, že proti takovému opatření podnikne právní kroky, protože ho považuje za nespravedlivé a v rozporu se zákonem. „Faktem zůstává, že tyto daně jsou diskriminační a vysoce nepopulární. Nejen u obyvatel Filadelfie, ale u všech Američanů,“ uvedla.
Firma Pepsi krok odmítla komentovat, odkazující právě na prohlášení ABA. Na dotaz ohledně vlivu různých daní ze slazených nápojů na počátku týdne však předseda představenstva a generální ředitel Coca-Cola Muhtar Kent uvedl, že regulace nepomáhá snížit obezitu a že by bylo lepší, kdyby podniky spolupracovaly s vládou a občanskou společností ve snaze najít společné řešení. Podle něho to lze doložit na příkladu Mexika, kde začaly prodeje slazených bublinkových nápojů po počátečním poklesu stoupat, a to i přes zvýšenou daň.
Spotřebitelé chtějí stále více informací o tom, co jedí a pijí
Coca-Cola a další velké potravinářské firmy jsou pod stále sílícím tlakem předpisů i v jiných oblastech. Souvisí to s tím, že spotřebitelé požadují stále větší transparentnost v tom, co konzumují. Například v dalším americkém státě Vermont se chystá vůbec první zákon, který se týká povinného označování geneticky upravených přísad.
Marion Nestle, profesorka výživy a veřejného zdraví na Univerzitě New York a autorka dvou knih o politice velkých potravinářských a nápojových firem v zemi, na svém blogu uvedla, že sladké limonády nikdo nepotřebuje. Jsou to podle ní bonbony v kapalné formě, které nemají žádnou výživovou hodnotu.
Zavedení daně ze sladkých limonád je nyní častým tématem i v Evropě. Z evropských spotřebitelských organizací ji dlouhodobě prosazují Slovinci nebo Rakušané. Její zavedení také doporučuje celosvětová organizace Consumers International. Za zavedení daní na sladké limonády bojuje i Asociace britských lékařů (BMA), protože podle ní hrozí, že v roce 2030 bude mít až třetina Britů problémy s obezitou.
Podle zprávy BMA totiž stojí nezdravé stravování Britů veřejné zdravotnictví ročně až šest miliard. Nezdravá strava způsobuje větší škody než alkohol, kouření či nedostatek pohybu. Nejrozšířenějším nešvarem je v Británii právě pití sladkých nápojů, které mají vysoký obsah cukru. BMA mimo jiné říká, že zavedení dvacetiprocentní daně na limonády a slazené nápoje by mohlo pomoci rozpočtu ušetřit a zároveň Britům dopomoci k tomu, aby se stravovali zdravěji. Zavedení daně by podle jejích odhadů mohlo snížit počet obézních obyvatel až o 180 tisíc.
Svět za posledních čtyřicet let výrazně ztloustl. Odborný časopis The Lancet hovoří jasně: Ze zhruba 105 milionů v roce 1975 se do roku 2014 vyšplhal počet obézních na 641 milionů. Podle této mezinárodní studie, která sledovala trendy ve vývoji indexu tělesné hmotnosti (BMI), vychází v celosvětové populaci jako obézní každý desátý muž a každá sedmá žena.
A podle podobné studie z roku 2014 je vysoká tělesná hmotnost problémem i v České republice, kde bylo obézních 17,8 procenta mužů a 20,8 procenta žen.
