Americká centrální banka očekává pomalejší tempo růstu ekonomiky

Americká centrální banka (Fed) zhoršila odhad růstu ekonomiky na letošní i příští rok. Základní úrokovou sazbu nechala beze změny v pásmu 0,25 až 0,50 procenta. Banka nesignalizovala, kdy sáhne k dalšímu zvýšení sazeb. Podle analytiků ale její prognózy ponechávají prostor k tomu, aby mohla základní úrok zvýšit v červenci. Fed uvedl, že „ekonomická aktivita poroste mírným tempem a ukazatele trhu práce se budou zlepšovat“ i při postupném zvyšování úroků.

Fed nyní předpokládá, že tempo hospodářského růstu v USA dosáhne v letošním i příštím roce dvou procent. Předchozí prognóza uváděla, že americká ekonomika letos vykáže růst o 2,2 procenta a napřesrok pak o 2,1 procenta. Centrální banka rovněž naznačila, že v příštích dvou letech by mohla být při zpřísňování měnové politiky méně důrazná, než dosud předpokládala.

Fed loni v prosinci poprvé po téměř deseti letech zvýšil základní úrokovou sazbu z minima nula až 0,25 procenta, na němž byl sedm let. Centrální banka nicméně začátkem roku zaujala obezřetnější postoj, protože zpomalování růstu čínské ekonomiky vyvolalo rozsáhlé výkyvy na finančních trzích.

Ke středečnímu rozhodnutí Fedu ponechat úroky beze změny podle Yellenové přispěla hrozba odchodu Británie z EU, brexit by mohl ovlivnit vyhlídky ekonomiky Spojených států.

Dojde ke změně sazeb v červenci?

Minulý měsíc Yellenová uvedla, že americká centrální banka by v příštích měsících měla opatrně zvýšit úrokové sazby, což by odpovídalo nynější situaci, kdy se ekonomika postupně zlepšuje. Řekla to ve vystoupení na Harvardově univerzitě. Podle analytiků tak její slova dál zesílila pravděpodobnost brzkého přitvrzení dosud vysoce uvolněné měnové politiky. 

„Ekonomika se dál zlepšuje… její růst se podle všeho zrychluje,“ řekla Yellenová v rozhovoru s moderátorem. „Jestliže to tak půjde dál a trh práce se bude nadále zlepšovat, což očekávám, byl by takový krok v příštích měsících přiměřený,“ dodala šéfka Fedu podle agentury Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 9 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...