Amazon dostal v EU pokutu 746 milionů eur za slabou ochranu osobních údajů

Americký internetový prodejce Amazon dostal od Evropské unie pokutu 746 milionů eur (19 miliard korun) za předávání osobních údajů v rozporu s pravidly pro jejich ochranu, známými pod zkratkou GDPR. Společnost to uvedla v podrobné zprávě o hospodaření, kterou veřejně obchodované firmy ve Spojených státech musejí povinně předkládat Komisi pro cenné papíry (SEC).

Lucemburský úřad pro ochranu osobních údajů CNPD uložil pokutu firmě Amazon Europe Core v rozhodnutí ze dne 16. července. O hrozící pokutě v červnu s odvoláním na zdroje obeznámené se situací informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Ten ale uváděl, že částka bude činit zhruba polovinu, konkrétně přes 425 milionů dolarů (více než devět miliard korun).

„Věříme, že rozhodnutí CNPD je neopodstatněné, a hodláme se v této věci energicky bránit,“ uvedl Amazon. GDPR vyžaduje, aby firmy uživatele před použitím jejich osobních údajů požádaly o souhlas. Jinak jim hrozí vysoké pokuty. CNPD je v oblasti ochrany soukromí hlavním regulátorem Amazonu v EU, protože podnik má evropské ústředí v Lucembursku.

WSJ v červnu napsal, že hrozící pokuta 425 milionů dolarů by byla nejvyšší pokutou, jaká byla dosud v rámci těchto pravidel vyměřena. Odpovídala by zhruba dvěma procentům loňského čistého zisku Amazonu, který činil 21,3 miliardy dolarů, a o něco více než desetině procenta jeho tržeb, jež dosáhly 386 miliard dolarů.

Největší e-shop na světě

Amazon je největším internetovým obchodem na světě. Založil ho Jeff Bezos, který je v současnosti nejbohatším člověkem na světě. Hodnota jeho majetku se podle údajů agentury Bloomberg pohybuje kolem 191 miliard dolarů.

Společnost v letošním druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně téměř o polovinu na 7,78 miliardy dolarů (zhruba 167 miliard korun). Její tržby a výhled na další čtvrtletí však zaostaly za očekáváním analytiků, což vedlo k výraznému oslabení akcií podniku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 6 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 7 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 17 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...