Praha – Jak rozšířit české volební právo i na cizince ze zemí mimo EU? Konkrétní cestu k zapojení trvale usazených migrantů do obecních voleb hledají ministr pro lidská práva i neziskové organizace. Návrhy ale zatím narážejí, třeba vnitro vidí možnou hrozbu ovlivňování českých voleb ze zahraničí.
V Česku mohli evropští migranti s přechodným pobytem poprvé o složení obecních vlád rozhodovat v loňských komunálních volbách. Dál ale Česko zatím nejde. Kromě občanů sedmadvacítky v Česku migranti volit nemohou. Těm ze zemí mimo Evropskou unii nepomůže ani trvalý pobyt. Nejvíce trvale usazených cizinců je přitom z Ukrajiny a Vietnamu.
Hlavní cestou k volebnímu právu je podle ministerstva vnitra české občanství. U lidí bez něj resort upozorňuje na možná bezpečnostní rizika. „V obecné rovině lze říci, že se jedná o využití vlivu zejména v menších obcích k nezákonným aktivitám a možnost nátlaku státu, ze kterého cizinec pochází,“ varuje mluvčí ministerstva vnitra Petra Kučerová.
Ministr pro lidská práva naopak tvrdí, že pokud chceme cizince zapojit, měli bychom jim dát možnost ovlivňovat dění kolem sebe. „Pokud například bydlí v obci, dlouhodobě tam podnikají nebo pracují, odvádějí daně, případně i vlastní nemovitost, tak bychom jim měli umožnit, aby se zapojovali do dění na obecní úrovni,“ tvrdí ministr Jiří Dienstbier (ČSSD).
- Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům: "Větší polovina států Evropské unie už volební právo cizincům s trvalým pobytem ze třetích zemí na místní úrovni přiznala."
Změnu i v Česku měla zajistit evropská Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni. Jenže širší volební právo v parlamentu zatím neprošlo. „Myslím si, že je potřeba dál vést debatu, jak co nejlépe integrovat cizince, kteří tady z našeho vlastního rozhodnutí trvale pobývají,“ dodává Dienstbier.
