Praha - Ministerstvo zdravotnictví dnes představilo Národní strategii zdraví, která si klade za cíl lepší životní styl Čechů i dožití bez výraznějších zdravotních komplikací. Reportéři ČT při té příležitost sestavili zdravotní kartu průměrného Čecha. Z ní vychází, s jakém věku je nejvyšší pravděpodobnost určitých zdravotních komplikací. Nicméně stále platí, že každý člověk je originál.
1. rok života: Česko má jednu z nejnižších kojeneckých úmrtností na světě, za posledních deset let navíc počet mrtvých kojenců klesnul na polovinu (2,74 promile); do jednoho roku nepřežijí tři z tisíce narozených dětí. V Maďarsku přitom před prvními narozeninami v roce 2010 zemřelo pět dětí z tisíce, v Německu přitom průměrně ještě o jedno více.
2-5 let: Nejčastější ohrožení pro předškoláky představují úrazy, v celé populaci se pak jedná o třetí nejčastější příčinu úmrtí. K nejzávažnějším úrazům dětí dochází v dopravním provozu, doma a ve škole. Poslední dostupná čísla z roku 2008 uvádějí, že kvůli vnějším příčinám (tzn. nikoli kvůli onemocnění) zemřelo v Česku třiačtyřicet z jednoho milionu dětí – což republiku v rámci Evropy řadí mezi nejbezpečnější země. Lékaři kvůli úrazu nicméně každý rok ambulantně ošetří bezmála půl milionu dětí (do čtrnácti let) a dalších 26 tisíc skončí v nemocnici.
5-13 let: Kvůli špatnému dýchání musí do ordinace plicního specialisty každé čtvrté dítě. Veliký podíl na této statistice nesou alergická onemocnění a astma, které se stalo v průběhu 90. let jednou z nejčastějších chronických nemocí vůbec. V Česku na něj trpí až 15 procent dětí, alergii má každé třetí. Výrazně roste také počet dětí s obezitou.
13-15 let: Mezi třináctým a patnáctým rokem dramaticky roste počet chlapců i dívek, kteří pravidelně sahají po cigaretě. Ve třinácti je to průměrně každé desáté dítě, nicméně už o dva roky později má zkušenosti s cigaretami bezmála jedna čtvrtina chlapců a víc než čtvrtina dívek. V tomto věku si pravidelně zapálí 31 procent dětí, mimochodem velmi podobné číslo odpovídá počtu dětí, které žijí v kuřáckých domácnostech. Získání občanského průkazu navíc oslaví každý druhý Čech s lahví v ruce, přičemž v konzumaci alkoholu jsou chlapci na rozdíl od kouření aktivnější než dívky.
18 let: Častěji než dřív mladý Čech řeší psychické problémy sebepoškozováním. Až 1 400 mladých mužů a žen ze sto tisíc si pravidelně ubližují, počty sebevražd ale klesají.
20-30 let: Ohrožená skupina je zejména mladých řidičů a milovníků adrenalinu. Průměrnému mladému Čechovi život také znovu znepříjemňuje alergie, alespoň nějakou její formou trpí každý čtvrtý. Naplno se alergické reakce přihlásí právě v dospělosti.
30-44 let: Čerstvý třicátník musí k lékaři kvůli cholesterolu. Nachází se také ve věku, kdy 22 procent jeho vrstevníků trpí vysokým krevním tlakem a 17 procent obezitou. Každý dvacátý se potom začíná s ischemickou chorobou srdeční léčit; kvůli kardiovaskulárnímu onemocnění v Česku totiž stále umírá jednou tolik lidí, než jak je tomu v západní Evropě.
50-65 let: Zdaleka nejvíc lidí v tomto věku postihne rakovina. Každý rok tuhle diagnózu slyší 75 tisíc pacientů, přitom polovině je právě po padesátce.
65-75 let: Muži se v tuzemsku dožívají průměrně 75 let - ženy jednaosmdesáti. Kardiovaskulární onemocnění jsou ve věkové skupině do 75 let nejčastější příčinou úmrtí, zemře na ně 44 procent mužů a 17 procent žen. Druhým nejčastějším důvodem smrti jsou nádorová onemocnění, a zatímco u žen v průběhu posledních dvaceti let klesají, u mužů rostou. Nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění u mužů je zhoubný novotvar průdušky a plic, tlustého střeva, konečníku nebo prostaty. U žen je nejčastější příčinou nádor na průduškách a plicích, tlustém střevě, konečníku a prsu. Čechy zabíjí i zápal plic. Přes 21 procent pacientů starších 65 let, kteří na něj onemocní, umírá.
Jedna ze statistik však přináší i dobrou zprávu: statitika sleduje celkový zdravotní pocit a podle ní dnes narozené Češky mají šanci, že se relativně zdravé budou cítit 64 let; muži o dva roky méně.
