Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Nahrávám video
Tisková konference po jednání vlády a odborů o platech ve veřejné sféře
Zdroj: ČT24

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.

Nový růst platů se týká těch pracovníků ve veřejném sektoru, kteří nedostali přidáno na začátku roku. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce na příštím zasedání vlády předložit návrh platového nařízení.

„My jsme se dohodli, že například nepedagogičtí zaměstnanci ve školství, zaměstnanci kultury, nezdravotničtí zaměstnanci a tak dále budou mít navýšení platů o deset procent, přičemž devět procent půjde do tarifu do těch tabulkových platů a jedno procento bude část nenároková, ta která se týká prostě nějakého hodnocení práce. Například u zdravotních sester v nemocnicích nebo zařízeních sociálních služeb se bude navyšovat v poměru pět plus jedna, čili pět procent do tarifů a jedno procento do složek netarifních. U poslední skupiny lékařů, zubních lékařů a tak dále jsme se dohodli na navýšení o dvě procenta,“ upřesnila Schillerová.

Podle Juchelky se tak od dubna tarif pracovníkům v sociálních službách zvedne v průměru o 1685 korun. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) bylo cílem navýšit víc výdělky hůř odměňovaných. Zdůvodnil tak rozdílné přidání sanitářům, sestrám a lékařům. Zmínil, že je také potřeba brát v úvahu už platnou letošní vyhlášku se stanovením úhrad péče a letošní prostředky ze zdravotního pojištění. Z něho se lékaři a sestry platí.

Nahrávám video
Události: Platy ve veřejném sektoru
Zdroj: ČT24

Podle Středuly bylo vyjednávání odborů a zástupců vlády férové a otevřené. „Jsme velmi spokojeni,“ řekl odborový předák. Podle něj představuje dohoda maximum možného. Peníze, které nejsou pevně v tarifu a počítá se s nimi na případné odměny, znovu označil za „ksichtovné“. Není jistota, kdo ze zaměstnanců a kolik dostane, podotkl.

Nahrávám video
Ekonom Jan Bureš k dohodě o růstu platů ve veřejném sektoru
Zdroj: ČT24

„Myslím si, že (navýšení) odpovídá současné ekonomické realitě,“ řekl pro ČT hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Podle něj je třeba u podobných rozhodnutí sledovat i to, jak se vede soukromému sektoru a nakolik je ten schopen kompenzovat inflační tlaky. „Vidíme v průměru podobný nárůst ve veřejné sféře jako ve sféře soukromé,“ podotkl. Dodal také, že by u nejnižších platových stupňů k růstu stejně muselo dojít, jinak by stát porušoval zákon.

Navýšení tarifů v číslech

Podle propočtu agentury ČTK by se dle kvalifikace a délky praxe tarif ve státní službě mohl od dubna zvednout o 1687 až 6291 korun. V nejnižší tabulce by to mohlo být o 1219 až 5069 korun. Sestry a pečovatelky by si mohly polepšit o 844 až 3161 korun a lékaři a zubaři o 808 až 1559 korun.

Nahrávám video
90’ ČT24: Růst platů ve veřejné sféře
Zdroj: ČT24

Podle informačního systému o průměrném výdělku loni v prvním pololetí činil průměrný plat ve veřejných a státních službách 49 721 korun a medián 45 728 korun. Zhruba třetinu z toho tvoří odměny, příplatky a náhrady. Celkem ve veřejné sféře pracovalo 679 tisíc lidí. V kultuře a rekreačním oboru jich bylo 24 300, ve vzdělávání 224 100, ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení 268 800, ve zdravotní a sociální péči 143 400 a zbytek v jiných profesích.

Předešlá jednání

Odboráři se zástupci ANO, SPD a Motoristů jednali o platech už minulý týden v pondělí. Na zvýšení výdělků úředníků, pracovníků v kultuře, nepedagogů či lékařů a sester se nedomluvili. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden na tiskové konferenci po zasedání vlády uvedl, že kabinet už má řešení, jak platy ve veřejných a státních službách letos upraví. Juchelka před čtvrtečním jednáním řekl, že odborářům předloží „celkem slušnou nabídku“ a že výdělky by mohly růst od dubna.

Středula před jednáním novinářům řekl, že odbory jsou připraveny shodu hledat. „Věříme, že to může být blízko našemu cíli. Náš cíl je jasný – co největší nárůst tarifů pro všechny zaměstnance,“ uvedl. Odboráři odmítali plošné přidání všem o stejnou částku. Podle nich to deformuje odměňování. Kritizují, že se výdělky méně kvalifikovaných pak přibližují platu lidí s vyšší odborností a odpovědností.

Nahrávám video
Tisková konference odborů před jednáním s vládou o platech ve veřejné sféře
Zdroj: ČT24

Odboráři požadovali původně pro hůř placené profese a pro státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mluvila o plošném přidání o 2200 korun. To předáci odmítli. Kvůli rozpočtovému provizoriu prohlásili, že souhlasí s případnou úpravou tarifů od dubna, pokud by byla výraznější a tříměsíční zpoždění kompenzovala.

Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba. Tripartita se loni před letními prázdninami shodla na tom, že by se nejnižší první tabulka postupně měla sloučit s druhou stupnicí, takže by v ní částky měly v příštích několika letech růst rychleji.

Letošní lednové zvýšení tarifů učitelů a bezpečnostních sborů stanovila na podzim ještě minulá vláda Petra Fialy (ODS). Na růstu ostatních výdělků se ale s odboráři nedohodla, rozhodnutí kvůli rozpočtovým dopadům tak ponechala na své nástupce. Na přidání měla ve svém návrhu rozpočtu 27 miliard korun. Vláda ANO, SPD a Motoristů se chystá vlastní návrh rozpočtu schválit v pondělí 26. ledna.

Odborům se nelíbí plán zrušit služební zákon

Předáci ČMKOS rovněž oznámili, že odbory se chystají požádat Evropskou komisi o to, aby posoudila plány koalice na rušení služebního zákona a jeho nahrazení normou o státních zaměstnancích. Usilují o zachování státní služby s úpravami. Podle Středuly se odboráři chtějí soustředit na to, aby se služební zákon upravil. „Je to náš hlavní cíl. Věříme, že se to povede,“ dodal.

Odbory poukazují na to, že s nimi záměry s dopadem na 70 tisíc zaměstnanců nikdo z koalice nekonzultoval a neprojednala je ani tripartita či rada vlády pro veřejnou správu. Považují to za narušení principu sociálního dialogu.

Návrh nového zákona o státních zaměstnancích podpořila vláda. Cílem služebního zákona bylo odpolitizování státní správy. Česká republika se k jeho přijetí zavázala ještě před svým vstupem do EU. Léta sklízela kritiku za to, že ho neměla. Norma totiž začala platit až od ledna 2015. Čtyři koaliční poslanci z ANO, SPD a od Motoristů ji navrhli nahradit novým zákonem, který by podle nich umožnil rychlejší zeštíhlování státní správy a zjednodušení administrativy. Zaměstnávání státních úředníků by se podobalo běžnému pracovnímu poměru s pracovní smlouvou místo služby, řídilo by se zákoníkem práce.

Koalice si chce ve čtvrtek potvrdit dohody o rozpočtu, aby ho mohla v pondělí schválit, řekla Schillerová. Očekávanou výši schodku odmítla komentovat. Kabinet ve sněmovně odmítl návrh Fialovy vlády, který počítal se schodkem 286 miliard korun, Česko proto hospodaří v rozpočtovém provizoriu. V minulosti Schillerová uvedla, že bude obtížné zajistit deficit pod 300 miliardami korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...