Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Nahrávám video

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.

Nový růst platů se týká těch pracovníků ve veřejném sektoru, kteří nedostali přidáno na začátku roku. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce na příštím zasedání vlády předložit návrh platového nařízení.

„My jsme se dohodli, že například nepedagogičtí zaměstnanci ve školství, zaměstnanci kultury, nezdravotničtí zaměstnanci a tak dále budou mít navýšení platů o deset procent, přičemž devět procent půjde do tarifu do těch tabulkových platů a jedno procento bude část nenároková, ta která se týká prostě nějakého hodnocení práce. Například u zdravotních sester v nemocnicích nebo zařízeních sociálních služeb se bude navyšovat v poměru pět plus jedna, čili pět procent do tarifů a jedno procento do složek netarifních. U poslední skupiny lékařů, zubních lékařů a tak dále jsme se dohodli na navýšení o dvě procenta,“ upřesnila Schillerová.

Podle Juchelky se tak od dubna tarif pracovníkům v sociálních službách zvedne v průměru o 1685 korun. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) bylo cílem navýšit víc výdělky hůř odměňovaných. Zdůvodnil tak rozdílné přidání sanitářům, sestrám a lékařům. Zmínil, že je také potřeba brát v úvahu už platnou letošní vyhlášku se stanovením úhrad péče a letošní prostředky ze zdravotního pojištění. Z něho se lékaři a sestry platí.

Nahrávám video

Podle Středuly bylo vyjednávání odborů a zástupců vlády férové a otevřené. „Jsme velmi spokojeni,“ řekl odborový předák. Podle něj představuje dohoda maximum možného. Peníze, které nejsou pevně v tarifu a počítá se s nimi na případné odměny, znovu označil za „ksichtovné“. Není jistota, kdo ze zaměstnanců a kolik dostane, podotkl.

Nahrávám video

„Myslím si, že (navýšení) odpovídá současné ekonomické realitě,“ řekl pro ČT hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Podle něj je třeba u podobných rozhodnutí sledovat i to, jak se vede soukromému sektoru a nakolik je ten schopen kompenzovat inflační tlaky. „Vidíme v průměru podobný nárůst ve veřejné sféře jako ve sféře soukromé,“ podotkl. Dodal také, že by u nejnižších platových stupňů k růstu stejně muselo dojít, jinak by stát porušoval zákon.

Navýšení tarifů v číslech

Podle propočtu agentury ČTK by se dle kvalifikace a délky praxe tarif ve státní službě mohl od dubna zvednout o 1687 až 6291 korun. V nejnižší tabulce by to mohlo být o 1219 až 5069 korun. Sestry a pečovatelky by si mohly polepšit o 844 až 3161 korun a lékaři a zubaři o 808 až 1559 korun.

Nahrávám video

Podle informačního systému o průměrném výdělku loni v prvním pololetí činil průměrný plat ve veřejných a státních službách 49 721 korun a medián 45 728 korun. Zhruba třetinu z toho tvoří odměny, příplatky a náhrady. Celkem ve veřejné sféře pracovalo 679 tisíc lidí. V kultuře a rekreačním oboru jich bylo 24 300, ve vzdělávání 224 100, ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení 268 800, ve zdravotní a sociální péči 143 400 a zbytek v jiných profesích.

Předešlá jednání

Odboráři se zástupci ANO, SPD a Motoristů jednali o platech už minulý týden v pondělí. Na zvýšení výdělků úředníků, pracovníků v kultuře, nepedagogů či lékařů a sester se nedomluvili. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden na tiskové konferenci po zasedání vlády uvedl, že kabinet už má řešení, jak platy ve veřejných a státních službách letos upraví. Juchelka před čtvrtečním jednáním řekl, že odborářům předloží „celkem slušnou nabídku“ a že výdělky by mohly růst od dubna.

Středula před jednáním novinářům řekl, že odbory jsou připraveny shodu hledat. „Věříme, že to může být blízko našemu cíli. Náš cíl je jasný – co největší nárůst tarifů pro všechny zaměstnance,“ uvedl. Odboráři odmítali plošné přidání všem o stejnou částku. Podle nich to deformuje odměňování. Kritizují, že se výdělky méně kvalifikovaných pak přibližují platu lidí s vyšší odborností a odpovědností.

Nahrávám video

Odboráři požadovali původně pro hůř placené profese a pro státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mluvila o plošném přidání o 2200 korun. To předáci odmítli. Kvůli rozpočtovému provizoriu prohlásili, že souhlasí s případnou úpravou tarifů od dubna, pokud by byla výraznější a tříměsíční zpoždění kompenzovala.

Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba. Tripartita se loni před letními prázdninami shodla na tom, že by se nejnižší první tabulka postupně měla sloučit s druhou stupnicí, takže by v ní částky měly v příštích několika letech růst rychleji.

Letošní lednové zvýšení tarifů učitelů a bezpečnostních sborů stanovila na podzim ještě minulá vláda Petra Fialy (ODS). Na růstu ostatních výdělků se ale s odboráři nedohodla, rozhodnutí kvůli rozpočtovým dopadům tak ponechala na své nástupce. Na přidání měla ve svém návrhu rozpočtu 27 miliard korun. Vláda ANO, SPD a Motoristů se chystá vlastní návrh rozpočtu schválit v pondělí 26. ledna.

Odborům se nelíbí plán zrušit služební zákon

Předáci ČMKOS rovněž oznámili, že odbory se chystají požádat Evropskou komisi o to, aby posoudila plány koalice na rušení služebního zákona a jeho nahrazení normou o státních zaměstnancích. Usilují o zachování státní služby s úpravami. Podle Středuly se odboráři chtějí soustředit na to, aby se služební zákon upravil. „Je to náš hlavní cíl. Věříme, že se to povede,“ dodal.

Odbory poukazují na to, že s nimi záměry s dopadem na 70 tisíc zaměstnanců nikdo z koalice nekonzultoval a neprojednala je ani tripartita či rada vlády pro veřejnou správu. Považují to za narušení principu sociálního dialogu.

Návrh nového zákona o státních zaměstnancích podpořila vláda. Cílem služebního zákona bylo odpolitizování státní správy. Česká republika se k jeho přijetí zavázala ještě před svým vstupem do EU. Léta sklízela kritiku za to, že ho neměla. Norma totiž začala platit až od ledna 2015. Čtyři koaliční poslanci z ANO, SPD a od Motoristů ji navrhli nahradit novým zákonem, který by podle nich umožnil rychlejší zeštíhlování státní správy a zjednodušení administrativy. Zaměstnávání státních úředníků by se podobalo běžnému pracovnímu poměru s pracovní smlouvou místo služby, řídilo by se zákoníkem práce.

Koalice si chce ve čtvrtek potvrdit dohody o rozpočtu, aby ho mohla v pondělí schválit, řekla Schillerová. Očekávanou výši schodku odmítla komentovat. Kabinet ve sněmovně odmítl návrh Fialovy vlády, který počítal se schodkem 286 miliard korun, Česko proto hospodaří v rozpočtovém provizoriu. V minulosti Schillerová uvedla, že bude obtížné zajistit deficit pod 300 miliardami korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
06:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 11 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 12 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 12 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 17 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026
Načítání...