Hradec Králové/Liberec - Velký nedostatek lékařů trápí záchrannou službu v krajích. Třeba v Královéhradeckém jich chybí polovina. A stav se zhorší, až na konci roku skončí přechodná zákonná výjimka. Ta teď dovoluje lékařům u záchranek sloužit víc než dvojnásobek přesčasů, namísto osmi až dvacet hodin týdně.
Záchranářům skončí výjimka o přesčasech, již teď jich chybí desítky
Lékař Libor Seneta zachraňuje životy v Královéhradeckém kraji. Třemi sty hodin přesčasů ročně ještě nahradí chybějící kolegy. Jiní jsou v práci déle. „Lékaři, kteří mají hodně přesčasů, využívají plně maximální míru, kterou zákoník práce umožňuje, tzn. 1 040 hodin ročně. Tento stav, kterým to zajišťujeme teď, bude od ledna 2014 protiprávní,“ varuje Seneta.
Podobná situace je i v Liberci, záchranné službě zde chybí 22 lékařů. „Ta výjimka tady fungovala několik let a nechalo se to zase dojít až na hranu, kdy už zbývá jenom těch sedm měsíců a pak najednou se řekne dost. Ale nevím, jestli přijdou inspektoráty práce a začnou dávat záchrankám pokuty a začnou zavírat výjezdová stanoviště,“ říká ředitel ZZS Libereckého kraje Stanislav Mackovík.
2 minuty
Záchranářům skončí výjimka o přesčasech, již teď jich chybí desítky
Lékaři se do záchranky nehrnou
V Královéhradeckém kraji mají nouzový plán - chtějí spojit noční služby lékařů v nemocnicích s výjezdy sanitek záchranné služby. Ministerstvo řešení zatím zvažuje. Základní problém zůstává, o práci na záchranné službě nemají lékaři zájem, přestože si tam třicetiletý doktor vydělá 35 tisíc korun měsíčně plus přesčasy. Jak podotýkají studenti, práce je stresující a ne každý je schopen rozhodovat se ve vteřině a přebrat velkou zodpovědnost. Urgentní medicína se v Česku studovat nedá, je pouze nástavbovým oborem. Například ve Velké Británii je samostatnou specializací.
