8. května se musí na všech státních a úředních budovách i školách objevit státní vlajka. Svou podobu nezměnila od roku 1920 a nemění se ani pravidla vyvěšování. Ne všechny instituce je ale do detailu znají.
Variant, jak vyvěsit vlajku, je několik. Nejčastěji se vytáhne na stožár nebo umístí do držáku na fasádě domu. Zásadní ale je, aby byl bílý pruh buď nahoře, nebo vlevo. České instituce to většinou dodržují. Česká televize ale s odborníkem projela Brno a narazila na jiná drobná pochybení.
Brněnští strážníci například vedle sebe umístili hned tři různé vlajky. Byly sice ve správném pořadí, měly ale špatnou velikost. Vlajka Evropské unie měla menší formát než sousední vlajka česká a vlajka města Brna.
Problém může nastat i u zúženého pojetí vlajky. To je sice možné, ale modrou barvou se nesmí šetřit. „Častá chyba je, že žerďový klín není do poloviny délky listu,“ poznamenal vexilolog a heraldik ze společnosti Alerion Zdeněk Kubík.
Za špatné vyvěšení vlajky hrozí pokuta až deset tisíc korun. Oslovené brněnské radnice ale na kontrolu vlajek chodí minimálně a v posledních deseti letech tuto sankci neuložily.
8. května musí každopádně vlajka viset na všech státních a úředních budovách i školách. Na rozdíl například od 1. května, kdy na mnoha budovách chyběla. 1. květen totiž podle zákona není státním svátkem, a tak není povinnost vlajku vyvěšovat. Stejně jsou na tom například i Velikonoce nebo Vánoce označované pouze jako ostatní svátky.
Původní historická česká vlajka byla bílo-červená a měla dva stejně velké pruhy – vrchní bílý a spodní červený. Vzhledem k tomu, že se podobala vlajce polské i rakouské, byla po vzniku samostatného Československa společenská poptávka po vlajce nové. Po delší diskusi se dohodlo, že vlajka bude obsahovat slovanské barvy, tedy bílou, červenou a modrou.
