Praha - Devadesáté narozeniny oslavil před pár dny publicista, politik a bývalý předseda České národní rady Čestmír Císař. Při té příležitosti ho v Poslanecké sněmovně přijal její předseda Miloslav Vlček a předal mu pamětní list a medaili. Císař se do vysoké politiky dostal v roce 1963, kdy byl tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po rezignaci Antonína Novotného byl jedním z prezidentských kandidátů, kandidatury se ale vzdal ve prospěch generála Svobody. V roce 1989 stál u zrodu Klubu za demokratický socialismus Obroda. Na začátku 90. let pak působil jako stálý československý představitel u Rady Evropy.
Právě Císař patřil k tzv. reformním komunistům z jara 1968. Tehdy se Císař stal prvním předsedou České národní rady. „Začínali jsme tady v tom krásném období pražského jara, bylo to 10. července, kdy se tehdejší Československé národní shromáždění rozhodlo, že budeme připravovat federalizaci státu,“ uvedl Císař. V čele České národní rady jako obdoby Slovenské národní rady ale nepůsobil dlouho. „Za Husákova režimu jsem byl vystřídán Evženem Erbanem a odstaven jako člověk, který nemůže napříště v politice fungovat, zejména ne v takové důležité pozici,“ připomněl Císař událost roku 1969.
Do vysoké politiky vstoupil již v roce 1963, kdy byl tajemníkem Ústředního výboru KSČ. V letech 1963 až 1965 byl ministrem školství a kultury. Císař uvedl, že se snažil program demokratizace přenést do intelektuální oblasti. „Bez inteligence nemohl systém fungovat dobře,“ podotkl tehdejší politik, který byl následně pro své liberální názory 'odklizen' jako velvyslanec do Rumunska.
S Dubčekem nahoru i dolů
Zpět ho povolal na jaře 1968 tehdejší šéf československých komunistů Alexander Dubček. Po odstoupení Antonína Novotného byl jedním z prezidentských kandidátů. „Tehdy bylo správné ustoupit Ludvíku Svobodovi, který byl přijatelný daleko více než já, především mezinárodně známější,“ řekl Císař.
Jako člen reformního komunistického hnutí byl Císař po intervenci armád některých států Varšavské smlouvy - v letech nastupující normalizace - zbaven všech politických funkcí. Ve druhé polovině 80. let prý Císař viděl možnost připravit nový reformní proces po vzoru Gorbačovovy perestrojky a vrátit se k některým ideálům pražského jara.
V prosinci 1989 si na zapadlou hvězdu pražského jara vzpomněli v tehdejším svazu mládeže a chtěli ho za prezidenta. Čestmír Císař nabídku zvážil, ale nakonec ji odmítl. Věděl totiž, že proti Václavu Havlovi a požadavkům radikální změny nemá šanci. „Osmašedesátníci najednou byli nepříjemní tím, že chtěli nastolit nějaký program, který by přeci jen zachovával v té sociální oblasti mnoho toho dobrého, co předtím fungovalo,“ říká Císař.
