Odměny pracujících vězňů vzrostou, nově by si mohli vydělat pět a půl až jedenáct tisíc měsíčně. Ve svém nařízení to odsouhlasil Sobotkův trojkoaliční kabinet. V současnosti se odměny pracujících arestantů pohybují mezi čtyřmi a půl a devíti tisíci.
Pracující vězni pobírají odměnu v závislosti na tom, jak je jejich činnost odborně náročná, a dělí se na tři skupiny: nekvalifikovaní pracovníci berou 4500 korun měsíčně, vyučení dostávají 6750 korun a těm, kteří samostatně vykonávají práce vyžadující vyšší než úplné střední odborné vzdělání, náleží 9000. K těmto základním složkám se přičítají příplatky za přesčasy, za svátky, za práci v noci a za ztížené pracovní prostředí.
Nařízení ohodnocení od dubna příštího roku upravuje tak, že první skupina bude brát 5500, druhá 8250 a třetí 11 000 korun. Mimo to má vzniknout čtvrtá skupina pro vysokoškolsky vzdělané vězně, kteří budou za činnost například pedagoga, projektanta nebo fyzioterapeuta dostávat 13 750 korun.
Ambice: Menší dluhy, finanční polštář i nasycení trhu
Ministerstvo spravedlnosti chce vyššími odměnami snížit zadluženost vězňů, která je podle něj jedním z hlavních faktorů přispívajících k recidivě; v důvodové zprávě uvádí, že vedle ztráty rodinného zázemí a chybějícího zaměstnání je právě finanční tíseň zásadní překážkou k návratu do normálního života.
„Existenci dluhů, které většinu odsouzených tíží, je třeba řešit již během výkonu trestu tak, aby se během této doby dluhy pokud možno ještě nenavyšovaly,“ podotkl úřad, který si od růstu částky slibuje i to, že se zvýší tzv. úložné – finanční rezerva pro časy, kdy vězeň vyjde zpoza mříží.
„Tato opatření by tak měla přispět i ke snížení rizika, že si bezprostředně po propuštění budou odsouzení získávat prostředky k zajištění základních potřeb nelegální cestou,“ vysvětlili autoři návrhu.
Úřad navíc věří, že navýšení odměn nesníží ze strany zaměstnavatelů poptávku po pracujících vězních – jednak vzhledem k současnému nedostatku pracovních sil a jednak proto, že náklady na vězně budou stále výrazně nižší než u ostatních zaměstnanců.
V Česku pracuje devět tisíc vězňů
Záměr podpořila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů s tím, že jde o celospolečenský zájem. „Přestože se pro podnikatele zaměstnávající osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zvýší náklady o předpokládaných 22 procent, nejedná se o nárůst razantní,“ uvedla ve svých připomínkách. Návrh akceptovala také Hospodářská komora ČR, ačkoliv upozornila, že opatření představuje další zvýšení mandatorních výdajů ze státního rozpočtu.
Zvyšování zaměstnanosti vězňů je jedním z hlavních úkolů vládou přijaté koncepce vězeňství do roku 2025. V současné době pracuje zhruba devět tisíc vězňů. Celkově si v českých věznicích odpykává trest necelých jednadvacet tisíc lidí, část z nich ale zaměstnat nelze.
