Vláda zahájila změny v péči o sirotky, chce více pěstounů

Praha – Kabinet na svém večerním zasedání schválil novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí. Norma mění péči o ohrožené děti a pokud ji i parlament a podepíše prezident, mělo by od července více dětí končit v péči profesionálních pěstounů, a ne v ústavech. Pěstouni by také měli dostávat vyšší odměnu - o tu ale naopak přijdou prarodiče, starající se o vlastní vnoučata. Podle autorů novely vůči nim totiž mají vyživovací povinnost vnoučatům, pokud se o ně nestarají jejich rodiče.

Méně peněz od státu zřejmě budou mít i zařízení pro okamžitou pomoc jako třeba klokánky, jimž by měli začít víc platit rodiče. Podle vládou přijaté normy, připravené ministerstvem práce a sociálních věcí není chudoba a špatné bydlení důvodem pro umístění dětí do ústavu. Úředníci by nově měli rodinám pomáhat, aby děti mohly zůstat doma. Vytvořit by měli pro každého chlapce či děvče jejich plán, podle něhož by se při řešení postupovalo.

Pokud děti ve vlastní rodině nebudou moci zůstat, měly by se dostat na přechodnou dobu do profesionálních pěstounských rodin, kterých by v prvním období mohlo v zemi být 300 až 500. Ty by se registrovaly na příslušném úřadě a pěstouni by měli nárok na odměnu i v době, kdy by o žádné dítě zrovna nepečovali. Částka by se měsíčně měla pohybovat kolem průměrné mzdy, novela uvádí 24 000 korun. Zákona dále navrhuje, aby jinak za péči o jedno dítě pěstoun měl 8000 korun, za dvě děti 12 000 korun a 20 000 za nejméně tři děti či postižené dítě.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních organizací za vysoký počet dětí, které vyrůstají v ústavech. Je v nich kolem 11 000 chlapců a děvčat. Jen v roce 2010 se do ústavních zařízení dostalo téměř 2100 dětí do tří let. Zhruba ve 46 procentech případů děti navíc skončily v domovech kvůli sociální situaci.

Vedle zákonu o ohrožených dětech se dnes kabinet zabýval také náhradami za úrazy a pro pozůstalé. Vláda o 1,6 procenta navýšila nařízením průměrný výdělek před úrazem, podle nějž se náhrada škody vypočítává. O stejnou částku se navýší i náhrada pro pozůstalé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.