Vláda schválila dotace a půjčky pro obyvatele i podnikatele stižené tornádem

Nahrávám video

Lidé z tornádem zasažených oblastí budou moci získat dotaci na obnovu bydlení až dva miliony korun a další tři miliony korun formou zvýhodněného úvěru. Stát pomůže i zasaženým podnikatelům, uhradí jim osmdesát až sto procent výdajů na pořízení nového majetku. Maximální výše podpory činí jeden milion korun. Resort práce a sociálních věcí pro firmy a obyvatele poničených oblastí připravuje nový kurzarbeitový program. Úhrada by měla být pro pracovníky, kteří kvůli poničení podniku nemohou pracovat, i zaměstnanců, kteří nemohou do práce chodit, protože odstraňují škody. Programy ministerstev na pomoc Moravě schválila vláda.

Lidé z oblastí zasažených tornádem budou moci podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) získat dotaci na obnovu bydlení až dva miliony korun a další tři miliony korun formou zvýhodněného úvěru. Nový program ministerstva pro místní rozvoj (MMR) odsouhlasila vláda. Schillerová to napsala na Twitteru.

Obyvatelé tornádem zasažených oblastí budou moci z programu získat podporu na bydlení do dvou milionů korun, v případě bytového domu lze dotaci dva miliony korun čerpat na každý byt. Využity budou finanční prostředky ze Státního fondu podpory investic. Vyplývá to z vládních materiálů.

Až dva miliony korun na obnovu bydlení

V případě výstavby má příjemce podpory nárok na zálohovou dotaci až tři sta tisíc korun. Využít ji může na demolici, přípravu projektové dokumentace nebo přípravu položkového rozpočtu výstavby.

Pomoc nelze čerpat na úhradu nákladů pokrytých z pojištění nebo které byly jinak hrazeny státem nebo z veřejné sbírky. Čerpání podpory musí příjemce zahájit do jednoho roku od uzavření poslední smlouvy o jejím poskytnutí.

Podmínkou pro získání až dvoumilionové dotace bude také následné pojištění opravené nemovitosti. „Pro čerpání dotace bude nutné doložit smlouvu o pojištění majetku minimálně na dobu deseti let,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) serveru Lidovky.cz.

Nahrávám video

Úroková sazba úvěru činí jedno procento, sjednaná doba splatnosti nesmí překročit 25 let. Na žádost příjemce lze odložit zahájení splácení až o půl roku. Státní fond podpory investic zároveň umožní přerušení splácení v případě narození dítěte či ztráty zaměstnání. Po dobu přerušení splácení činí úroková sazba 0,5 procenta. Celková doba splácení včetně přerušení nesmí být delší než 30 let. 

„Když ta škoda bude třeba 1,3 milionu, tak budou mít nárok na 1,3 milionu. Když bude škoda 2,8 milionu, tak budou mít nárok dva miliony plus 800 tisíc úvěr, nebo tam, kde je pojistka, tak to většinou zvládnou s těmi dotačními penězi,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) novinářům řekl, že za nejdůležitější program pro obyvatele zasažených oblastí považuje právě ten na bydlení. „Je to systém, který už je vychytaný z dob povodní, jenom částky tam skoro všechny byly navýšené tak, aby opravdu za to bylo možné postavit nový dům,“ uvedl.

„Určitě je dobře, že tato částka přichází, vedle toho ale bude potřeba pomoci s výstavbou a obnovením těch veřejných prostor, tady očekávám, že vláda si vyžádá i pomoc Evropské unie,“ uvedl šéf ODS Petr Fiala.

Pomoc podnikatelům

Ministerstvo průmyslu a obchodu v souvislosti se čtvrteční bouří, která způsobila škody především na Břeclavsku a Hodonínsku, připravilo program Pomoc po tornádu. Podporu chystají i další resorty.

Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Zámečník (KDU-ČSL) dnes řekl, že škody v postižených lokalitách zatím dosahují patnácti miliard korun.

V rámci dotačního titulu Pomoc po tornádu bude podnikatelům podle vládních materiálů náležet podpora minimálně 64 tisíc korun. Využít budou moci také jednorázovou paušální pomoc na úklidové práce ve výši 50 tisíc korun. 

Podnikatel, který je pojištěn na živelní pohromy, dostane peníze od pojišťovny a pořídí nový majetek. Dotace z programu Pomoc po tornádu se bude rovnat rozdílu mezi plněním pojišťovny a cenou nově pořízeného majetku. Podnikatel, který není proti živelním pohromám pojištěn, dostane pomoc ve výši 80 procent ceny nově pořízeného majetku.

Bezúročná půjčka

Dotace bude možné použít na nákup strojů a zařízení, software zajišťující funkčnost strojů, stavební práce na technickém zhodnocení nemovitosti, dopravních silničních prostředků sloužících k podnikatelské činnosti, technických úprav výrobní linky a obdobných zařízení nebo zásob. Za uznatelné výdaje nelze počítat například splátky půjček a úvěrů, penále, případně celní a správní poplatky.

Prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) budou moci podnikatelé ze zasažených lokalit získat na obnovu či nákup nového dlouhodobého majetku bezúročnou půjčku od půl milionu do 45 milionů korun. 

„Všichni ti, kteří přišli o jakýkoliv hmotný majetek, mohou okamžitě nárokovat na ministerstvu průmyslu prostřednictvím CzechInvestu, který už je na místě a všechno zmapovává, komunikuje s podnikateli, částku osmdesát až sto procent z nové hodnoty tohoto majetku,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci v Lánech Havlíček. O bezúročné úvěry budou podnikatelé podle mluvčí ČMZRB Marie Lafantové moci začít žádat v nejbližších dnech. Příjem žádostí o dotace i úvěry by měl podle vládních materiálů skončit třicátého září. 

Kurzarbeitový program pro firmy poničené tornádem

Ministerstvo práce dokončuje zvláštní kurzarbeitový program pro firmy z jihu Moravy, které minulý týden poničilo tornádo. Nová podpora má fungovat podobně jako dočasný vládní program Antivirus, z něhož mohly podniky v době nařízených omezení za epidemie získat příspěvky na mzdy.

 „Připravujeme velmi malý, jasně zaměřený program, který bude podobný Antiviru. Je to vlastně kurzarbeitový program, který bychom pracovně chtěli pojmenovat Tornádo,“ v pondělí v Lánech řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Program by měl být pro firmy, které sídlí či mají provozovnu v poničených oblastech. Poskytovat by se z něj měly příspěvky na mzdy. Úhrada by měla být nejen na pracovníky, kteří kvůli poničení podniku nemohou pracovat. Týkat by se měla i zaměstnanců, kteří nemohou do práce chodit, protože odstraňují škody, přiblížila ministryně. Dodala, že program bude pro několik desítek firem z regionu.

Maláčová chce s nastavením a parametry seznámit ostatní ministry a ministryně. Uvedla ale, že souhlas kabinetu ke spuštění není potřeba, protože jde o regionální program. Bude přesto chtít potvrzení vlády. „Rozpočtové prostředky na to máme,“ řekla šéfka resortu. Podle ní je tento program „nízkonákladový“.

Česko nyní může začít využívat i nový kurzarbeit. Má se zavádět mimo jiné právě při přírodních pohromách. Zkrácenou práci, kdy na výdělek za neodpracovaný čas přispívá stát, je nutné projednat v tripartitě. Vláda pak také musí nastavit přesná pravidla, obory či dobu trvání ve svém nařízení. Podle Maláčové ale nyní není možné tento nástroj využít.

„Kurzarbeit je účinný od prvního července a škoda vznikla čtyřiadvacátého června. To znamená, že ty firmy by přišly o týden nákladů. To by mohlo být pro některé z nich likvidační. Jinak by to (zavedení nového zákonného kurzarbeitu) samozřejmě bylo nabíledni,“ dodala ministryně.

Odbory zatím spuštění nového kurzarbeitu pro firmy v zasažených oblastech nepožadují. Situaci firem v regionu si mapují. Řekl to v pondělí předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Středula zmínil dvě společnosti jako velké zaměstnavatele v zasaženém regionu i jednání s německou mateřskou firmou jedné z nich. Tento podnik zaměstnancům nyní platí stoprocentní náhradu výdělku, podotkl předseda odborové centrály. Míní, že by se případně po schválení Evropskou unií dal využít i program Antivirus. Z něj je podle evropských pravidel možné do konce roku poskytovat pomoc podnikům, na které dopadla epidemie. Celkem se z něj od loňského jara zatím vyplatilo na náhrady mezd 48,7 miliardy korun. Čtyři pětiny částky poskytla EU a pětinu stát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 1 hhodinou

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 4 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 5 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.