Vláda připravuje změnu v sociálních dávkách: chce sloučit příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Vláda věří, že to zamezí zneužívání těchto dávek. Tím ale plánované změny končí. Zásadní reformu, která by řešila zneužívání podpory, už současný kabinet nechystá. Přitom k tomu vyzval prezident Zeman i opozice. Premiér se ale chce soustředit spíše na kontrolu lidí, jimž stát dávky posílá.
Doplatek na bydlení pobíralo letos v říjnu 59 tisíc lidí a stát na něm vyplatil 233 milionů. Příspěvek na bydlení pak pobíralo 211 tisíc lidí a rozpočet to vyšlo na skoro 750 milionů. Ministerstvo práce však v lednu odešle vládě zákon o sociálním bydlení a jeho součástí bude i sloučení těchto dvou dávek: „Tady se jedná spíš o lepší přehled. Existence dvou dávek je matoucí,“ vysvětluje ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).
„Co se týče doplatku na bydlení, tak ten je dost často zneužíván. Myslím si, že právě sloučení dávek na bydlení může být cestou jak zamezit zneužívání,“ souhlasí se záměrem ministerstva opoziční poslankyně Markéta Adamová (TOP 09).
Oblíbené heslo: Dávky jen pro ty, kteří pracují
Prezident i další strany ale mluví o nutnosti celkové revize sociálních dávek. „Sociální systém potřebuje celkovou reformu. Je zásadní, aby peníze byly za práci, a aby ti, co odmítají práci, nebyli odměňováni dávkami,“ zdůrazňuje místopředseda lidovců Jan Bartošek.
Podobně se ve vánočním poselství vyjádřil i Miloš Zeman: „Nechápu, když zde máme téměř 400 tisíc nezaměstnaných a 150 tisíc volných pracovních míst, proč bychom měli pomocí sociálních dávek podporovat i lidi, kteří odmítají nabízenou práci a vysmívají se těm, kteří každý den poctivě chodí do práce.“
Sobotka i Marksová pro důslednější kontroly
Premiér Sobotka se ale staví spíš za důslednější kontroly toho, komu se dávky vyplácejí: „Vyřazujeme lidi z evidence úřadu práce, pokud nechtějí spolupracovat. Chceme se zaměřit na větší spolupráci s lékaři a chceme se také zaměřit na to, abychom zvýšili motivaci těch, kteří se budou účastnit aktivit,“ uvedl předseda vlády.
Sobotka narážel na to, že byl schválen zákon, který znovu umožňuje veřejnou službu. Změna, jež začne platit od února, má dlouhodobě nezaměstnaným, kteří se snaží hledat práci, zvýšit podporu. Musí ale odpracovat minimálně 20 hodin třeba pro obec, jinak budou brát jen existenční minimum ve výši 2200 korun. V případě 20 odpracovaných hodin ale budou mít nárok na bonus asi 500 korun, u 30 odpracovaných hodin pak bonus přesáhne 600 korun.
Šéf senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil v této souvislosti upozorňoval, že tyto dávky nemají sloužit jen k vyšším příjmům, ale také mají dlouhodobě nezaměstnaným pomoct udržet si pracovní návyky a zamezit jejich společenské izolaci. „Navíc je toto až poslední případ, který by měl pomoci skutečně těm dlouhodobě nezaměstnaným. Předtím procházeli podporou v nezaměstnanosti, která mohla trvat až 11 měsíců, a potom dalších šest měsíců pobírali životní minimum.“
Se změnou ale úředníci zintenzivní také kontroly, které podle ministryně Marksové přinášejí jednoznačné výsledky: „Za dva roky jsme ušetřili na dávkách v hmotné nouzi 2,5 miliardy korun.“ Motivovat lidi k práci má i další případný růst minimální mzdy. Řešení v problémových oblastech má zase hledat nová pracovní skupina.
- Míra nezaměstnanosti je teď v Česku nejnižší za osm let. I proto letos stát na dávkách oproti loňsku ušetřil asi 50 milionů korun. Od ledna do letošního listopadu vyplatil lidem bez práce 7,61 miliardy korun.
- Bez práce je asi 363 tisíc lidí, podporu z nich pobírá zhruba každý čtvrtý, tedy asi 88 tisíc lidí. V průměru dostávají 6500 korun měsíčně.
- Situaci na pracovním trhu zhoršují vyšší věk a také dlouhodobá ztráta zaměstnání. Každý třetí člověk bez práce je starší 50 let a ještě vyšší počet lidí je už déle než rok bez zaměstnání.
- Úplně nejnižší nezaměstnanost je v okresech Rychnov nad Kněžnou (1,7 %) a Praha-východ (1,8 %). Na opačném konci žebříčku je Most (10,1 %) a Karviná (10,3 %).
