Vláda otevře finální debatu nad rozpočtem. Řešit bude přidání peněz učitelům i vysokým školám

Vláda v pondělí zahájí debatu o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí navrhuje rozpočet se schodkem 50 miliard korun. V návrhu ovšem ještě přetrvávají rozpory ohledně zvýšení platů ve veřejném sektoru. Ve hře je i přidání finančních prostředků vysokým školám, k čemuž se vláda v minulosti zavázala vlastním usnesením i schváleným usnesením Poslanecké sněmovny ČR. I o tom budou ještě před schůzí vlády jednat od ranních hodin ve Strakově akademii špičky koalice.

Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem zvýšilo v aktuálním návrhu státního rozpočtu na příští rok jeho celkové odhadované příjmy, a to zhruba o 21 miliard korun. Ministerstvo totiž posílilo odhad růstu ekonomiky v roce 2018 z 2,9 procenta na 3,1 procenta a odhad daňových příjmů. Stále ale kvůli platům chybí zhruba osm miliard korun, uvedl v neděli ministr financí Ivan Pilný (ANO). Scházející peníze by měla podle něj ministerstva najít v nespotřebovaných výdajích.

ČSSD a odbory požadují, aby se platy zvýšily od 1. listopadu, a to o deset procent všem ve veřejném sektoru a učitelům o 15 procent. Odboráři z veřejného sektoru ve středu vyhlásili stávkovou pohotovost na podporu požadavku růstu platů.

„Předpokládám dohodu o mzdách, aby se zvýšily od listopadu o deset procent pro všechny (státní zaměstnance) a o 15 procent pro učitele a chci se dohodnout na zvýšení výdajů pro vysoké školy,“ uvedl minulý týden premiér Bohuslav Sobotka.

Tentokráte u stolu i s Babišem

Na minulé jednání koaliční rady v Lednici pozval Sobotka pouze členy kabinetu. Tentokrát nechal výběr zástupců na jednotlivé strany. „Pozval jsem všechny tři koaliční strany, v jakém to bude složení, záleží na nich,“ uvedl. Účast předsedy ANO Andreje Babiše na nadcházejícím jednání následně potvrdila mluvčí ANO Lucie Kubovičová.

Po jednání koalice se bude návrhem státního rozpočtu zabývat plénum vlády, nicméně se neočekává, že by dnes kabinet návrh definitivně schválil. Příští pondělí jej chce představit na zasedání tripartity.

Nahrávám video
  • Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Materiál zároveň uvádí, že ve střednědobých výdajových rámcích počítá s 50miliardovým schodkem rozpočtu i v roce 2019 i 2020.

Vedle celkového plánu na hospodaření státu probere kabinet i navrhované příjmy a výdaje Státního fondu rozvoje bydlení. A také se bude zabývat návrhem na zvýšení odměn členů obecních a krajských zastupitelstev, počítá s tím, že by si starostové a primátoři od příštího roku mohli polepšit zhruba o 8,5 procenta. V závislosti na velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, by mohli vydělávat od 36 500 korun do téměř 95 000 korun.

Před Strakovkou se politikům připomenou akademičtí pracovníci a doktorandi

Dosavadní návrh ministerstva financí alokovat na vysoké školy částku 700 milionů korun se diametrálně liší od částky 4,5 miliardy korun, kterou požaduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a z níž má být jedna miliarda vyčleněna na zdvojnásobení doktorských stipendií ze stávajících 7 500 Kč na 15 000 Kč. „Jsou hanebně nízká,“ charakterizoval situaci před nedávnem rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. 

Finanční ohodnocení doktorandů v ČR
Zdroj: ČT24

Další přibližně tři miliardy by měly pokrýt zvýšení platů vysokoškolských pedagogů o 15 procent v souladu s požadovaným navýšením platů učitelů dalších stupňů vzdělávání. „Resort vysokého školství trpí dlouhodobým podfinancováním. Cílem pondělního happeningu je připomenout, že špatně zaplacení pedagogové si musí přivydělávat jinde a tudíž nemohou věnovat výuce, zejména její přípravě a následně studentům, dostatek času,“ zdůraznil místopředseda Akademického senátu UK David Hurný.

 „Chceme upozornit, že české vysoké školství stále čeká na naplnění závazků politické reprezentace. Proto jsme se rozhodli oslovit přímo vládní představitele,“ říká svolavatelka akce a členka Akademického senátu Univerzity Karlovy Sára Vidímová. „V průběhu happeningu budou jeho účastníci oslovovat (před Úřadem vlády) přicházející ministry a ministryně a rozdávat jim upomínkové předměty, aby na vysoké školství zkrátka nezapomněli,“ dodala Vidímová. 

Představitelé vysokých škol navíc chystají na první říjnový týden sérii protestních akcí pod názvem „Týden pro vzdělanost“. V uplynulém týdnu se na tom na svém zasedání dohodla Česká konference rektorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...