Státní rozpočet skončí v letošním roce podle našich odhadů kolem nuly oproti plánovanému schodku 60 miliard, a to by měli zaměstnanci pocítit, řekl v pořadu Interview ČT24 předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ze státního rozpočtu je proto podle něho možné bez problémů od listopadu zvýšit platové tarify o 15 procent pro učitele a o 10 procent pro ostatní zaměstnance ve veřejné správě.
Právě kvůli sporům o růst platů vyhlásily v úterý stávkovou pohotovost školské odbory a ve středu mají podle Středuly oznámit další odborové svazy, zda se k nim přidají.
„Vláda je na tahu, může situaci buď vyhrotit směrem ke stávce, nebo naopak vést k dohodě, což věřím, je také její cíl,“ poznamenal odborový předák.
Přebytek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 15,6 miliardy korun z červencových 25 miliard korun. Loni v srpnu skončil rozpočet s přebytkem 81,2 miliardy Kč. Za meziročním zhoršením stojí podle ministerstva financí především nižší příjmy z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Středula v pořadu dále podotkl, že výsledkem práce politiků za uplynulé čtvrtstoletí je to, že český učitel a učitelka jsou na tom nejhůře ze všech zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), pokud se týká vztahu jejich průměrného výdělku k průměrným výdělkům ve společnosti.
Zdůraznil, že současná vláda se snaží tuto situaci napravit, protože se „v každém roce poctivě navyšovalo“, a z tohoto pohledu tedy Sobotkův kabinet podle šéfa odborů odvedl velký kus práce; nejde přitom podle něj jenom o růst průměrných výdělků, ale i minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů. Jako příklad zmínil, že od července došlo ke zrušení „té nejhorší tabulky, ve které bylo 135 tarifů, které byly pod úrovní minimální mzdy“, a šlo přitom o zaměstnance státu.
Tato vláda se k požadavkům na růst platů chovala velmi zodpovědně, ale teď jsme u jiného vyjednávání, poznamenal šéf ČMKOS. Vyjádřil se i k postoji ministra financí Ivana Pilného (ANO), podle kterého státní rozpočet na požadované zvyšování, podporované sociální demokracií nemá zdroje (Pilný poradil učitelům, aby „si šli pro peníze do Lidového domu, jinde asi nebudou“).
Středula uvedl, že Pilný je krátce ve své funkci, kterou předtím nevykonával. Za pravdivé sice označil ministrovo tvrzení, že na to ve státním rozpočtu nemá, ale to podle Středuly neznamená, že tak nelze učinit. Je na to prý velmi jednoduchá technologie, kdy je možné rozpočtovým opatřením dojít ke zvýšení o požadovaných zhruba 2,5 miliardy na letošní rok. Nebylo by to podle odboráře poprvé, co se tak postupovalo.
Pro příští rok budeme požadovat více
Pro příští rok odboráři čekají vzestup hrubého domácího produktu (HDP) 3,5 procenta. Chystají se také 14. září zveřejnit své požadavky na růst mezd pro příští rok a „rozhodně to bude víc,“ než 5 až 5,5 procenta, které požadovali na letošní rok.
Tenkrát jim prý kritici říkali, že jsou to likvidační požadavky, ale podle Středuly to naopak českému hospodářství pomáhá, protože růst českého HDP je závislý na růstu spotřeby domácností.
Podle úterní zprávy Českého statistického úřadu vzrostla průměrná mzda v Česku ve 2. čtvrtletí meziročně o 7,6 procenta na 29 346 korun. Po odečtení inflace se (reálná mzda) zvýšila o 5,3 procenta. To byla nejrychlejší dynamika za posledních deset let.
Středula vítá tento velmi dynamický růst reálné mzdy i růst mediánu (ve druhém čtvrtletí stoupl o 8,2 procenta na 24 896 korun). Medián u mužů dosáhl 27 181 korun a u žen 22 300 korun.
Odborový předák však kriticky hodnotí velké rozdíly v regionech, kdy například mezi Prahou a Karlovarským krajem je v průměrné mzdě rozdíl 12 tisíc korun.
Středula také soudí, že prostor k dalšímu zvyšování mezd je v Česku „obrovitý,“ protože „máme 88 procent průměru evropského HDP, kolem 60 procent produktivity práce, ale mzdy jsou pouze třicetiprocentní“.
