Přebytek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 15,6 miliardy korun z červencových 25 miliard korun. Loni v srpnu skončil rozpočet s přebytkem 81,2 miliardy korun. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Příjem peněz z EU klesl ke konci srpna meziročně zhruba o 84 miliard korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy unijních peněz. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci srpna se schodkem 3,1 miliardy korun a loni ke konci srpna ve schodku 10 miliard korun, uvedlo ministerstvo. „Opět se potvrzuje důležitost příjmů evropských peněz pro dosahování přebytku státního rozpočtu,“ podotkl ekonom Komerční banky David Kocourek.
„Česká republika dosud v rámci zemí střední a východní Evropy realizovala podprůměrný podíl výdajů přidělených v rámci běžícího programového období,“ dodal hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Ke konci srpna příjmy rozpočtu meziročně klesly o 32,1 miliardy na 827,2 miliardy korun. Výdaje stouply o 33,4 miliardy na 811,6 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 27,2 miliardy na 430,7 miliardy korun.
Nahoru šel příjem z DPH i spotřební daně
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba desetinu na 168 miliard korun. Za posledních pět měsíců roste podle ministerstva inkaso DPH dvojciferným tempem, a to přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností je zhruba šest procent. Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb.
Výběr spotřebních daní včetně takzvaných energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o 2,3 miliardy na 100,4 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 66,7 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o 0,8 miliardy korun.
„V důsledku expanze české ekonomiky očekáváme, že po zbytek roku budou daňové příjmy státu pokračovat v růstu i nadále. V konečném součtu očekáváme, že celý sektor vlády bude letos hospodařit s nízkým deficitem okolo 0,2 procenta HDP,“ uvedl analytik Raiffeisenbank František Táborský.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Koncem srpna na ně šlo 353,6 miliardy korun, což je meziroční růst o 13,5 miliardy korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o zhruba 12 miliard korun.
Stát taky štědřeji dotoval obce a kraje. Investice naopak o 12 miliard klesly. A právě to vadí opozici. „Vláda rozdává peníze tak, že dnes jí už nezbývá na zítřek. Své priority směřuje do spotřeby a vůbec nemyslí na budoucnost,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
