EET po devíti měsících: Úřady uložily pokuty za 15 milionů korun a osm podniků zavřely

Od zavedení elektronické evidence tržeb provedla Finanční správa více než 55 tisíc kontrol a udělila pokuty za 15 milionů korun. Kvůli celkovému neplnění evidence zavřela správa od spuštění systému osm provozoven. Do EET je aktuálně zapojeno zhruba 155 tisíc podnikatelů. Ve dvou vlnách se do ní zapojili restauratéři, provozovatelé ubytování, velkoobchodníci a maloobchodníci.

Při 55 624 provedených kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili řadu prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. V 8234 případech správa předala věc k zahájení správního řízení.

Z osmi provozoven zavřených kvůli neplnění EET byla jedna v Praze, v Pardubicích, Zlíně, Českých Budějovicích, dvě v Olomouci a naposledy v úterý jedna ve Slavkově u Brna a jedna ve Vyškově. Jedna provozovna v Olomouci a provozovna v Praze už ale obnovily svou činnost.

Podle ministerstva EET vedle zavedení kontrolního hlášení přispívá k lepšímu výběru daní, především DPH. S tím souhlasí i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zároveň ale upozornil na to, že vyčíslení příspěvku EET je velmi obtížné. „Na rozdíl od kontrolních hlášení, jejichž přínos byl pro státní kasu nesporný, se dopad EET zatím jeví spíš na úrovni statistické chyby,“ uvedl. Příjmy rozpočtu z DPH meziročně ke konci července stouply o desetinu na 153,5 miliardy korun.

Podle aktuální verze Konvergenčního programu počítá ministerstvo financí s tím, že by stát měl více peněz díky elektronické evidenci tržeb získat nejen z DPH, ale i z daní podnikatelů a firem a ze sociálního pojištění. U daně z příjmu fyzických osob by tak podle materiálu měla EET letos přinést 3,4 miliardy a v roce 2018 pak 3,3 miliardy korun. Na inkasu DPH podle odhadů přinese EET letos 4,5 miliardy Kč a za rok 2,7 miliardy korun.

V souvislosti s EET se také podle zakladatele pokladního systému Septim.cz Zbyňka Švece konsoliduje trh. „Zjednodušeně se dá říci, že pokladní systémy, které existovaly před zavedením EET, nyní posilují, protože přebírají zákazníky od zanikajících, pro EET uměle vytvořených, systémů,“ uvedl. Například společnost Dotykačka aktuálně oznámila, že dokončila fúzi s pokladním specialistou na sektor gastro služeb One Pub.

Celkově pak podle obchodního ředitele společnosti Bizerba Martina Dvořáka systém EET funguje bez problémů. „V praxi však někteří podnikatelé řeší stále ještě řadu problémů s obsluhou nové technologie nebo propojením vah s pokladními systémy. V posledních měsících navíc čím dál více maloobchodníků řeší výměnu stávajícího pokladního systému za nový,“ uvedl.

Zároveň upozornil na to, že obcházení zákona je reálným problémem v maloobchodě stejně jako v dalších oblastech spadajících do EET. „Nejčastější triky však registrujeme u drobných stánkových prodejců, kteří se na EET snaží vyzrát hned několika způsoby. Například si tisknou účtenky dopředu nebo zboží zákazníkům darují,“ dodal.

Další fáze EET a loterie

V březnu 2018 pak odstartuje třetí fáze EET. Má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se na závěr do systému zapojí také vybraní řemeslníci či další služby.

Zároveň ministerstvo na podzim spustí účtenkovou loterii k EET. Úřad si od účtenkové loterie slibuje větší motivaci zákazníků k přebírání účtenek, a tím zvýšení efektivity EET. Úřad plánuje ročně vyplácet výhry za 65 milionů korun, měsíčně by si soutěžící měli rozdělit zhruba 21 tisíc výher.

  • Do elektronické evidence tržeb (EET) je zapojeno dosud zhruba 155 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali už přes 2,5 miliardy tržeb. EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování a od 1. března pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 12 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...