Petice za zrušení EET získala 20 tisíc podpisů, musí ji projednat Senát

Pod peticí za zrušení zákona o evidenci tržeb je už zhruba 20 tisíc podpisů. Na středečním veřejném slyšení v Senátu k této petici to řekl její iniciátor a majitel Bezejmenné čajovny v Šáhlavicích na Plzeňsku Ivo Hucl. Peticemi, které mají více než deset tisíc podpisů, se musí zabývat Senát na své schůzi.

Senát už se návrhem na zrušení EET zabýval loni v prosinci. Senátní většina tehdy zamítla návrh skupiny senátorů z ODS a STAN a Ivo Valenty (za Soukromníky), kteří chtěli EET zrušit. Proti jejich návrhu se tehdy postavili především senátoři ČSSD, ANO a část lidovců.

Hucl při veřejném slyšení mj. uvedl, že zákon byl špatně připraven a již první vlny přinesly jen zmatek a nejistotu, zákon si plete tržby a příjmy, s problémy se potýkají e-shopy i stánkaři na trzích. 

„Naši podnikatelé se se zavedením EET vyrovnali úspěšně,“ nesouhlasila náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Systém už podle jejích informací vynesl řádově stovky miliard korun. Ocenila, že zákon je jednoduchý a krátký.

Je podle ní možné debatovat o tom, jestli existuje prostor některé věci upravit, zdůraznila však, že jde o účinný nástroj a správnou cestu.

Kritiku si zákon vysloužil od předsedy Asociace podnikatelů a manažerů Radomila Bábka. Řekl mimo jiné, že ministerstvo financí tento záměr nepodepřelo žádnými věrohodnými argumenty. Jediné, co EET přinesla, jsou likvidované provozovny, zdražení, udávání a otevřenou nenávist nepodnikající veřejnosti proti malým živnostníkům, tvrdí Bábek.

Evidenci tržeb ocenila naopak prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. „Jsme přesvědčení, že tento zákon pomohl do jisté míry narovnat podnikatelské prostředí,“ uvedla. Prokazuje se podle ní, že personálu v restauracích narostly mzdy až o 30 procent v důsledku toho, že restaurace začaly evidovat tržby.

Elektronická evidence tržeb začala loni 1. prosince pro hotely a restaurace. Po hotelech a restauracích se od března letošního roku zapojily do EET maloobchodní a velkoobchodní firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 33 mminutami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 44 mminutami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 59 mminutami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 17 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 19 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...