Praha - Vláda se chystá v pondělí rozhodovat o tom, jak by se mohl změnit důchodový systém v Česku. Normu, podle níž by se měl například penzijní věk posunovat na 65 let a povinná doba pojištění prodloužit z 25 na 35 let, předal kabinetu ministr práce Petr Nečas (ODS). Na podobě navrhovaného zákona se chtěl původně dohodnout s opozicí, jednání ale zkrachovala. Koalice se dohodla na tom, že vláda předloží sněmovně normu i bez širší politické dohody.
Vláda rozdělila reformu penzí do tří etap. Chtěla je stihnout do voleb v roce 2010. První etapu upravuje navrhovaný zákon. Původně ho vláda měla dostat do konce loňského září. Termín se posunul kvůli jednání komise pětice parlamentních stran, které skončilo neúspěchem. Vládní strany s opoziční ČSSD chtějí dál jednat i poté, co dostanou normu poslanci. O jednání mluví i sociální demokraté. Debatovat ale chtějí o celé reformě, nejen o její první části. Jsou proti opt-outu, tedy přesměrování části odvodů do fondů. Zahrnuje ho třetí etapa.
Podle navrhovaného zákona by bezdětné ženy, matky jednoho dítěte a muži měli do penze v 65 letech odcházet po roce 2030. Matky více potomků by mohly jít do důchodu o něco dřív podle počtu vychovaných dětí. Povinné odvody státu by se měly hradit 35 let. Studium už by se nemělo zahrnovat do takzvané náhradní doby pojištění. V ní lidé sice pojistné neplatí, do nároku na penzi se tento čas ale počítá. Penze při dřívějším odchodu do důchodu o více než dva roky by se měla krátit výrazněji. Zákon mění i důchody invalidní a pozůstalostní.
Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha má Česko na rozhodnutí o zvyšování důchodového věku ještě zhruba deset let čas. ČTK již dříve řekl, že podstatné je hlavně stanovení poměru penzí ke mzdám a zdrojů, z nichž se budou důchody vyplácet.
Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) je reforma nutná, jinak hrozí důchodovému systému dluhy. Společnost totiž stárne a seniorů přibývá. Život se prodlužuje, takže lidé pobírají penzi déle než v minulosti. Zmenšuje se i podíl těch, kteří pracují a na důchody přispívají. Podle Nečase je prosazení důchodové reformy jedním z hlavních důvodů existence Topolánkovy vlády.
Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Nečasův návrh kritizovalo. Podle předáků lidé v některých profesích do 65 let pracovat nevydrží a měli by odcházet do penze dřív. Odboráři jmenovali například horníky. Nesouhlasí ani s prodloužením povinné doby pojištění o deset let. Nečas již dříve řekl, že už nyní lidé odvádějí pojistné v průměru zhruba čtyři desítky let. Předseda ČMKOS Milan Štěch před nedávnem prohlásil, že pokud se vládě podaří úpravy prosadit, chtějí odboráři po případné změně vlády po volbách usilovat o vrácení penzijního systému do původní podoby.
